S vláčkou nejen na okounech

Zveřejněno: 1.11.2020 v 06:00 , Autor: Tomáš Vlček Ryba: Candát obecný, Okoun říční, Štika obecná, Sumec velký Země: Česko Revír: VLTAVA 10 - 14, ÚDOLNÍ NÁDRŽ SLAPY , 670 Kč od 15 čtenářů

S vláčkou nejen na okounech

Teď je ten pravý čas na vláčku. Právě v tuto dobu, kdy se začíná ochlazovat a počasí už není úplně na celodenní vysedávání v křesle na kaprech, mě to nejvíc táhne k vodě s přívlačákem.

Kapitoly článku

Mladší generaci musím hned na začátku říci, že ne vždy jsem měl na každý styl chytání ten správný prut. Před cca čtyřiceti lety jsem začínal s bambusákem a když mi táta koupil první laminátovou děličku Lipno, tak jsem ji používal jak na kapry, tak na úhoře a samozřejmě i na vláčení. A šlo to taky.

 První seznámení s vláčkou bylo na okounech. Dneska už bohužel není moc vidět hejna okounů, jak hromadně loví potěr a malé rybky schovávající se v překážkách nebo ve stínu stromů nad vodou. To bývala úplná symfonie.  Třeba 8 - 10 opravdu velkých okounů plus další menší najednou vyjeli po rybičkách, a to se jen vařila voda. Rybičky vylítávaly z vody a za nimi zubama cvakali hladoví dravci. Pak byl minutku, dvě klid. Okouni si nechali poplašené hejno rybek zase sjet dohromady a vše začalo znovu. Takhle lovili za dopoledne třeba dvakrát po půl hodině a pak zase to samé večer. Stačilo vědět, kde obvykle okouni loví a v jakou dobu, a měl jsi vyhráno. Pak stačila malá rotačka a už jsi z lodi tahal jednoho za druhým. Pár mi jich spadlo, pár bylo malých, ale v pohodě jsem jich za hodinu měl 10 pěknejch od 25 cm (menšího jsem rozhodně nikdy nebral, i když dřív neměl míru a bylo jich všude mraky). Nejvíc se mi ale osvědčila malá rotačka "cyankály". Na jedné straně drátku třpytky byla rotačka s trojháčkem a na druhé straně byla vyvážená olovem s dvojháčkem. To byla jistá smrt pro okouny.

Nejsem klasický vláčkař, to vůbec ne, ale mám vždy období, kdy kapříků na řece začnu mít dost a jdu vláčet. Na vláčku mám také uloveného svého největšího candáta.

 To mi bylo jedenáct let a já skoro celé prázdniny trávil na chatě s babičkou.  A v pátek už jsem vyhlížel rodiče,  kdy přijedou z Prahy. Ten den jsem přemluvil tátu, aby po celodenní práci a cestě na chatu ještě vyrazil se mnou na loď třpytkovat. To už jsme měli od Shakespearu takové měkčí děličky vhodné na přívlač. Vzali jsme si pár rotaček a hurá na pramici. Ještě chci podotknout, že jsme nikdy nepoužívali na vláčení lanko, protože štik bylo u nás málo. Zato okounů a candátů mraky.

Vyzkoušeli jsme naše oblíbená okouní místa u padlého stromu, blízko skal na větší hloubce, i pod převislými habry nad řekou. Oba bez záběru, bez pořádné rány do prutu. Tak jsme ještě vyzkoušeli doplout na konec zátoky, kde ústí potok Mastník. Najednou má táta záběr na větší rotačku a vůbec nedokáže odhadnout, co vlastně táhne za rybu. Prut se pořádně prohýbal a po nějaké době zdolávání se nám u lodi ukázal krásný kapr tak 50 cm podseklý za hřbet. U lodi se otočil a sám se ze třpytky vysvobodil. To bylo první vzrušení toho dne, a to jsme ještě vůbec netušili, co nás ještě čeká.

  Já pořád nic, ale poctivě jsem házel. Najednou táta hlásí záběr... "Mám okouna... To bude asi menší candát... To bude asi větší candát..." Ryba se rozjela a pořád jela u dna, táta ohnutý prut až k vodě a jen se na lodi točil tím směrem, kam ryba.  Bohužel se ryba tak po dvou minutách boje najednou vypnula. Táta vytáhl celý návazec i se třpytkou a poslední metr vlasce měl obalený ve slizu. Takže sumec a vypadalo to že žádný junior. Každopádně jsme se pak shodli na tom, že táta táhl okouna a po něm vystartoval sumec, a tak se jen nějakou dobu o něj přetahovali, až ho sumec z trojháčku strhl a tím vyhrál. Táta byl samozřejmě smutný, ale nedalo se nic dělat. Začalo se připozdívat, a tak taťka zavelel, vzal za vesla a začali jsme se vracet.

 Já pořád prohazoval vodu a najednou hlásím, že mám vázku. Opravdu, ze začátku to bylo, jako bych táhl nějakou větev. Ale po chvilce už bylo jasné, že mám krásnou rybu. Candát vzdoroval jen chvíli, spíš byl těžký a až u lodi se několikrát otočil a zabojoval. Byl velký, nádherná tlustá ryba 75 cm a 5,5 kg těžká. Já byl šťastný, v jedenácti letech moje největší ryba a dodnes můj stále největší chycený candát i přesto, že sedmdesátek mám chycených hodně. Prostě na toho svého trofejního ještě čekám.

Dnes už chytám na přívlač většinou štiky nebo tlouště, občas toho okouna z hloubky, ale o tom třeba zase někdy příště.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 6x:

Komentáře k článku

S vláčkou nejen na okounech 10.11.2020 v 20:53 #4
Venda111 Praha 5-Hlubočepy, 3/46
offline
Skvěle napsané. Úplně jsem se vrátil o 30 let zpět, když jsem začínal chytat 👍
S vláčkou nejen na okounech 3.11.2020 v 20:28 #3
janb22 Havlíčkova Borová, 6/113
offline
Super článek 👍
S vláčkou nejen na okounech 3.11.2020 v 19:58 #2
100lobik Praha 2-Nové Město, 4/469
offline
Lada> to byl tenkrát fakt den na který se nezapomíná 😉
děkuju Láďo
S vláčkou nejen na okounech 3.11.2020 v 13:35 #1
Lada Beroun-Město, 0/396
offline
Krásnej članek. Hltal jsem ho téměř jedním dechem☺️☺️☺️
Jen tak dál. 👍👍👍
Reklama