Signalizátor záběru při lovu dravců na dírkách

Zveřejněno: 23.11.2019 v 08:00 , Autor: Ivo Novák , 315 Kč od 4 čtenářů

Signalizátor záběru při lovu dravců na dírkách

Jak vyrobit signalizátor záběru pro lov na dírkách

Kapitoly článku

Tím že vodní hladina zamrzne, neznamená, že dravci jdou spát.  V chladné vodě mají zpomalené trávení, k přežití jim stačí menší sousta a na lov se vydávají ve větších časových odstupech. Jsou ale pořád aktivní, a když jim nabídnete lehkou kořist v podobě nastražené nástražní rybky, většinou jí nepohrdnou. Je to pro ně velice snadná kořist a při jejím ulovení nemusí mrhat skoro žádnou energií.  Zimní lov dravců je u nás dá se říci v plenkách.  Není mnoho privátních vod, kde mají pěkné štiky a kde je zimní lov pod ledem povolen. Přeci jen se několik revírů najít dá. Nejsem žádným specialistou na lov dravců pod ledem, i když několika výprav jsem se zúčastnil a nějakou tu svojí zubatou jsem s dírky dostal. Chtěl jsem spíše nabídnout návod na výrobu signalizátoru záběru, který se při lovu dravců na ledě používá. Mám rád věci, které nejsou složité, dají se s trochou zručnosti vyrobit s minimem nářadí a vybavení.  Nejde o můj nápad. Okoukal jsem ho od kamaráda, který mě sebou na lov štik vzal a já měl možnost si vše prohlédnout a seznámit se s tím v praxi.

Základem celého signalizátoru (někdy se můžete setkat s termínem vlaječka, nebo praporek) je dřevěný hranolek. V našem případě kus bukového prkénka o délce zhruba 40cm. Na profilu zas tak nezáleží. Může to být třeba kus hokejky, hranatá noha od židle. Stačí se porozhlédnout po okolí a něco určitě najdete. Tento obyčejný signalizátor se stabilizuje u dírky tak, že použijete ledovou tříšť z vyvrtané dírky a tu uplácáte kolem prkénka. Lze použít i mokrý sníh, který se lepí. Prašanem to nejde. J Vymyslet by samozřejmě šel i spodní stojan, do kterého by se prkénko zastrkávalo, ale tento způsob je dostačující k tomu, aby signalizátor fungoval. K tomu, aby ryba měla čas na pozření naší nástrahy a mohla odplout, je třeba signalizátor vybavit zásobníkem vlasce. 

Bohatě postačí stará cívka od vlasce, kterou je třeba v horní části přichytit k prkénku vrutem. Otvor v cívce bývá větší než průměr dříku vrutu a tak je vhodné případně použít před přišroubováním cívky k hranolku podložku, která zamezí vypadnutí cívky a dřík omotat do patřičného průměru třeba plastovou lepicí páskou. Jen tolik, aby se cívka na vytvořené ose mohla lehce otáčet. Největším problémem se může zdát sehnání pružinového drátu, který vlastně plní funkci signalizace záběru. Tady bych jednu radu měl. Stačí starý stěrač z auta. Naše auto si jistě zaslouží v zimě nové stěrače, které už nestírají, jak by měly a ze starých stačí vyndat planžety, které zajišťují stírací gumičku. V každém stěrači jsou dvě a rázem máme pružiny na čtyři signalizátory. Do horní části prkénka vyvrtáme otvor, který bude menší než šířka planžety a tu tam tlakem zatlačíme.  Ve svěráku je to hračka. Planžeta se uchytí mezi čelisti tak, aby několik centimetrů zůstalo nad čelistmi, a kladívkem se dřevěný hranolek na planžetu naklepne. 

Aby bylo vidět na dálku, že ryba zabrala, je potřeba na planžetu připevnit kousek látky výrazné barvy. Kdo nechce ničit svoje památeční spartakiádní trenýrky, může signalizaci vyřešit třeba stejně jako na fotografii. Zde bylo použité modré víčko od mléka, lze ale sáhnout i po něčem jiném. Fantazii se meze nekladou.  Vrtákem, kterým jsme vrtali otvor do prkénka, vytvoříme dva otvory i ve víčku a to navlékneme na planžetu.  Pak už stačí vzít jen kus silnějšího vlasce. Ten přivázat k prkénku pod cívkou. Ohnout planžetu, aby vytvořila půlkruh, a naměřit si na vlasci vzdálenost kde vytvoříme na vlasci větší očko. Svojí roli hraje i černá bužírka. Tou prochází kmenový vlasec a i část vlasce s očkem. Slouží k tomu, aby při záběru uvolnila planžetu, která se narovná a tím je jasné, že máme záběr. Nastražení tedy probíhá tak, že upevníme hranolek do ledové tříště, na háček napíchneme nástrahu, tu spustíme do vyvrtané dírky. Bužírku na kmenovém vlasci přidržíme při spouštění mezi prsty. Když je nástraha ve správné hloubce provlečeme bužírkou vlasec s očkem, ohneme planžetu a tu umístíme do koncového očka. Při záběru ryba zatáhne za kmenový vlasec. Přes bužírku se tah přenese na vlasec s očkem, očko sjede po planžetě a ta se narovná. Ryba odvíjí vlasec z cívky.

Pak už je na samotném rybáři jak vyhodnotí situaci a kdy přistoupí k záseku a ke zdolávání. V tomto případě se tak děje pomocí rukou. V zimě pod ledem ryby tolik nebojují. Zvládnout se to dá. Jen je třeba brát zvýšené opatrnosti, aby se na vlasci nevytvořila smyčka a do smyčky se nám nedostal nějaký prst. Při výpadu velké ryby by mohlo dojít k proříznutí kůže. Nesetkal jsem se s tím, ale dokážu si to představit. Kdo by si chtěl tento způsob lovu dravců vyzkoušet a nechce se mu s něčím vytvářet, může si zakoupit originální výrobek. Velice pěkně propracovaný je od firmy Berkley.

Fotografie tohoto výrobku přikládám také. Zde je možné nastavit i odpor při odvíjení cívky a i celkovou jemnost signalizace. Je to velice pěkně navržený a vytvořený vlaječkový signalizátor. Kolikrát ho ale někdo z nás obyčejných rybářů za sezonu použije. Na svazových vodách je povolen lov na dírkách pouze na jednu udici a já si netroufám hodnotit, zda je tento způsob brán jako lov na udici. Nechtěl bych si pravidla vykládat po svém, proto bych tento způsob použil raději na privátních vodách a o možnostech použití se předem informoval u majitele. Raději zkouším lov s udicí, ale tam kde je rozlehlá plocha a je třeba ryby lokalizovat, mají vlaječky jistě své uplatnění.  Když by někdo narazil na vodu, kde by mohl vlaječkové signalizátory použít, má zde návod jak si jednoduše a rychle několik vyrobit. Třeba tento nápad někomu přijde vhod.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Reklama