Úspěšná marmyška

Zveřejněno: 10.8.2019 v 07:00 , Autor: Ivo Novák , 310 Kč od 3 čtenářů

Úspěšná marmyška

Pro všechny rybáře, kteří si oblíbili podzimní lov okounů je marmyška správnou volbou. Je to aktivní a kontaktní způsob rybolovu, který dokáže naplnit rybářovo touhy a naděje.

Kapitoly článku

Lov na marmyšku má svoje kouzlo. Často bývá marmyška úspěšná v době, kdy ryby prostě vláčené nástrahy ignorují. Svůdně se třepotající pamlsek však jen málo, která ryba nechá bez povšimnutí.

Pro okouny je to dá se říci přímo magická nástraha. Jsou to zvědavci a málo, který se s marmyškou setkal. Pokud se dostane marmyška do blízkosti okouního hejna je úspěch skoro zaručen. Pak jen záleží na umu rybáře, jak dokáže tuto nástrahu rozpohybovat. Zda dokáže rybě předvést taneček, který v ní vzbudí loveckou vášeň.

Marmyšek je mnoho druhů. Vyrábí se v různých barevných kombinacích a tvarech. Jde o to je vyzkoušet a vybrat si ty které splňují naše očekávání. Klasická marmyška má dírku v tělíčku kterou se prostrčí vlasec a u raménka háčku se vytvoří uzel stejný, jako když přivazujeme háček s lopatkou. Jsou ale i marmyšky kde je zátěž součástí jigového háčku. Ty se pak přivazují na vlasec za očko obdobně jako třeba obratlík. Jejich výměna je pohodlnější a rychlejší. Pro tuto vlastnost jsem si oblíbil marmyšky které vyrábí Jiří Widner. Výběr není veliký. Vyrábí dva tvary v několika velikostech. Nejsou barvené. Nemají ani žádné dráždivé doplňky, přesto jsou velice účinné. Mohou být však ještě účinnější pokud si s nimi rybář pohraje a vylepší různými doplňky. Rád experimentuji s barvami nástrah. Při lovu okounů preferuji zelenou a černou barvu. K barvení jsem použil lihový fix Permanent Marker. Barva velice rychle zasychá a po dvojitém nátěru má sytou barvu. Po zaschnutí druhého nátěru ještě tělo marmyšky přetřu dvojitým nátěrem laku na nehty. Časem se barva při kontaktu s kamenitým dnem sice naruší, stejně jako když jsou marmyšky máčené v syntetických barvách. Práce s fixy je ale mnohem pohodlnější a rychlejší. Na některých lokalitách na ostražité okouny právě tyto dvě zmíněné barvy přinášejí mnohem lepší výsledky.

Stejně jako u umělých mušek, tak i u marmyšek detaily hrají velikou roli. Setkal jsem se situací, kdy i barva korálku na raménku háčku byla rozhodujícím faktorem v úspěšnosti. Stačilo vyměnit  marmyšku se zeleným korálkem za stejně velikou a barevnou se zlatým a bylo vše rázem jinak. Ryby hned marmyšku dobíraly podstatně lépe a z váhavých jemných záběrů byly rázem razantní, poctivé záběry. Všechny marmyšky zdobím střapečkem z lesklých vláken, který vážu na raménko háčku. Samotná marmyška má i bez nástrahy z bočního pohledu tvar malé rybičky. Střapeček imituje ocasní ploutev. Pokud se okounům podaří strhnout nástrahu během vedení, často některý z hejna zaútočí i na prázdnou. Lesklé vlákna upoutávají pozornost a ryba má tak možnost lépe sledovat marmyšku i v kalné vodě. Zkoušel jsem porovnávat marmyšky se střapcem s těmi kterým jsem střapec nenavázal a jednoznačně účinnější byly ty, které střapec měly.

Úprava marmyšky: Není složitá, určitě se vyplatí věnovat úpravám trochu volného času.

Kdo váže umělé mušky, určitě ví kam sáhnout a pro jaké materiály. Aby byla práce efektivní a pohodlná, je vhodné použít muškařský svěráček, bobinu s elastickou nití a nůžky.

Marmyšku upneme do čelistí svěráčku . Lakem potřeme část raménka háčku u těla marmyšky . V těchto místech také připevníme vázací nit několika oviny kolem raménka. Oviny se musí překrývat. Nit musí pevně držet. Na výrobu střapců používám materiál, který vazači mušek používají na výrobu tělíček strýmrů. Jde o splétanou hadičku z lesklých vláken. Dá se sehnat v několika různých barvách. Mně se osvědčila stříbrná perleť. Hadička je vyplněná svazkem provázků. Pokud chceme část použít, musíme svazek provázků povytáhnout. Na druhém konci pak máme připravenou část k vázání. Marmyšku uvolníme z čelistí svěráčku . Hrot prostrčíme zhruba centimetr do trubičky, prstem přidržíme u těla marmyšky a znovu jí upneme do svěráčku . Trubičku si srovnáme tak, aby okraj mírně přesahoval do těla marmyšky.Vázací nití vytvoříme dva oviny. Nit musí přichytit všechny volné vlákna. Přidržíme pevně trubičku prsty a nit dotáhneme. Dalšími oviny řádně připevníme. Vázání zakončíme několika uzly a spoj zakápneme kapkou laku, aby nedošlo k uvolnění vázací nitě. Pak jen nůžkami odstřihneme trubičku před obloučkem háčku a jehlou rozpleteme jednotlivá vlákna. Střapeček je hotov.

Kdo má chuť může si vytvořit i modely s přídavným korálkem či kuličkou. Korálky nakupuji v galanterii, zlaté a stříbrné mosazné kuličky v potřebách pro muškaře. Postup vázání je obdobný, jen dříve než upnu marmyšku do svěráčku navleču patřičný korálek na raménko háčku. Na vázání je vhodná červená elastická nit, není to ale podmínkou.

Experimentování s marmyškami  se meze nekladou.

Kdo si oblíbí tento způsob lovu, jistě časem přijde i na další úpravy. Tvar, barva, velikost, váha, použitá nástraha, to jsou faktory, které ovlivňuji úspěšnost. Bohužel jen z části. Velikou roli hraje samotné vedení marmyšky .Tu jen stěží budete vodit na tuhém tvrdém prutu.

Pokud si nejste jistí jaké vybavení použít, raději si nechte poradit. K běžnému chytání na marmyšky se používají tenké vlasce, citlivé jemné pruty určené pro ultra lehké vláčení. Jen s tímto vybavením se dá vodění marmyšek zvládnout. Chce to čas, chce to trpělivost, představivost, nápaditost a zkoušet a zkoušet. Hodiny strávené s prutem u vody přináší poznatky, které může rybář časem úročit. Když pak propadne kouzlu marmyšek těžko se zbavuje touhy lovit víc a víc ryb.

Naučit se vodit marmyšku je dá se říci polovina úspěchu. Vždy je dobré před začátkem lovu si připravenou marmyšku vyzkoušet jak se ve vodě pohybuje a jako intenzitu musíme do oživování vložit. Technika oživování musí vycházet ze zápěstí ruky, která svírá prut. Jen pokud cítíte v ruce každé uchopení nástrahy rybou, je vše v pořádku. Uspěchanost při vedení není na místě. Marmyšku můžeme nechat i několik sekund ležet na dně bez pohybu než s ní znovu vyrazíme na průzkum dna. I tento počin přináší v některých chvílích nevídané úspěchy.  Při lovu je třeba se soustředit a udržet své vášně jak se říká na uzdě. Někdy ryba jen nástrahu ze zvědavosti zkoumá a dokáže jí sledovat až ke břehu, proto zpomalení a následné zrychlení vedení těsně u břehu není na škodu. Ryba nemá moc času na rozmyšlení a často po nástraze právě v tomto okamžiku vyrazí. Soukmenovci z hejna budou jistě na blízku a tak další nahození není třeba směřovat daleko od břehu. Budou někde poblíž, než ten okoun, kterého jste právě pustili, jim stačí vše vyžvanit.

Živá nástraha na háčku má své klady. Žížalka se kroutí a svíjí kolem ramínka i v době kdy marmyška leží na dně. Zanechává pachovou stopu a je pro ryby přirozenou nástrahou. Malá mrtvá rybička, či filetka z ryby dokáže také divy. Pohodlnější je však mít zásobu umělých nástrah. Nemusíme se pak shánět s čím na háček na poslední chvíli. Umělé žížaly, či pijavice jsem ještě nevyzkoušel. Při pohledu na cenu nalepenou na lahvičce se mi protáčely panenky. K zimnímu lovu by se ale jistě hodily. Umělé patentky byly pro mě lepší volbou. Vyrábí se ve dvou velikostech. Skvěle dokáží nahradit žížalky. Osvědčily se mi i mikro twistery, nebo ocásky z větších twisterů. I Nejmenší banja a kopýtka se dají úspěšně použít. Střapce uvázané z červeného peří marabu také fungují, za žížalkou ale pokulhávají. Říká se, že oko z okouna je úspěšnou nástrahou. Experimentovat s touto nástrahou jsem však zamítl.  

 Pro všechny rybáře, kteří si oblíbili podzimní lov okounů je marmyška správnou volbou. Je to aktivní a kontaktní způsob rybolovu, který dokáže naplnit rybářovo touhy a naděje.   

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 1x:

Reklama