Ultra lehká přívlač

Zveřejněno: 14.4.2019 v 07:00 , Autor: Ivo Novák , 28 Kč od 8 čtenářů (udělit)

Ultra lehká přívlač

Pokračování povídání o ultra lehké přívlači - jak lovit a co na naviják.

Kapitoly článku

Tím že jsme si pořídili vybavení na UL přívlač, jsme sice udělali první krok vpřed, ale kdo nechodí k vodě a nevěnuje rybaření svůj volný čas a neověřuje si vše v praxi, zůstane stát na prahu u pootevřených dveří. Nebude vědět kudy kam, jak začít, jak se chovat, kde ryby hledat, jak vodit různé druhy nástrah, jaké volit taktiky lovu, čím rybu překvapit, jak jí přelstít a vyprovokovat, jak reagovat na různé změny a situace které mohou u vody nastat. Úplný začátečník se s lovem v začátcích bude potýkat. Na UL přívlač většinou přechází rybáři, kteří už mají nějaké zkušenosti z klasické přívlače. V UL přívlači pak hledají něco nového, nepoznaného a chtějí proniknout do světa titěrných nástrah, lovit přívlačí i nedravé ryby a prožít si nové prožitky. Začal bych hned prvním zmíněným problémem a to chováním u vody.

 Jak se chovat u vody:

Chceme li rybu ulovit, nesmíme si jí vyplašit. Ryba, kterou chceme překvapit, by neměla o nás vědět. Nenápadnost, rozvaha, předvídavost, střídmost pohybů, to jsou všechno vlastnosti, které je třeba si osvojit. Tyto pravidla platí při všech způsobech lovu. Při muškaření a přívlači jsou mekou celého úspěchu. O chování na rybách se píše pořád dokola. Každý má pravidla v podvědomí, ale málo kdo si klekne na kolena, nebo aspoň přikrčí, když se blíží k místům, kde by mohla mít stanoviště pěkná ryba. Už mám nějaké léta za sebou a už se neplížím po čtyřech, ale když je třeba aspoň si sednu do podřepu i když mi kolena při tom pěkně zaskřípou. Nenápadné oblečení je samozřejmostí. Snad bych o tom ani nemusel psát, ale potkávám u vody maníky v jasně žlutém, nebo červeném tričku s povadlým úsměvem, kteří mi zvěstují, že ve vodě snad ani ryby nejsou. Hledají chybu všude jinde, jen ne u sebe a to je špatné. Nemusí mít na sobě člověk hned značkové zboží za ranec peněz. Úplně postačí maskáče z tržnice za pár kaček. Občas nemají zrovna top střih, ale nejdeme na módní přehlídku. Upozornil bych také na předměty, které se dokážou ve slunci blýskat a odlesky upozorní ryby na přítomnost rybáře. Pěkné prasátka dokáže třeba stříbrný naviják, hodinky na ruce, někdy i peán na vestě. Ty chytřejší to řeší už při nákupu vybavení. Bohužel právě ty pěkné navijáky jsou zrovna s tou pěknou nablýskanou cívkou a černé hodinky má taky jen málo kdo. No co?  Zas tolik se toho neděje. Občas nám to ryby vyplaší, chytí se jinde.

Brodit při lovu, nebo nebrodit: Při lovu na tekoucích vodách je to otázka, kterou řeším podle situace. Na brození by měl být rybář ale připravený. Není to ale přímo podmínkou. Lovit se dá v pohodě i ze břehu, ovšem někdy nástraha uvízne a je třeba jí vyprostit. Jinde je třeba se přebrodit na druhý břeh, kde jsou slibnější místa. Jinde je to třeba, abychom rybě mohli lépe naservírovat nástrahu. Bez brození to nemusí být to pravé ořechové. I brození má několik zásad a kdo nechce ždímat mokré oblečení a sušit mobil na slunci raději si k brození pořídí i brodící hůl. S polarizačními brýlemi v čisté vodě vidíte, kam šlapete, ale když se voda přikalí  a není vidět na dno, je třeba vážit každý krok. Ta se hodí i na vyprošťování nástrah ze dna. Rozhodně je lepší nástrahu uvolnit holí, než mít rukáv mokrý až po rameno. Hůl už mi poskytla oporu v mnoha případech a zachránila fotoaparáty před nechtěnou koupelí.

Dobrý rybář zná stanoviště ryb a dokáže odhadnout, kde by se mohly ryby zdržovat. Nováček se bude s tímto určitý čas potýkat, než se mu dostane pod kůži šestý smysl. Při každé vycházce se ale posune dál. Musí se ale o rybaření naučit přemýšlet a skládat si mozaiku poznání v hlavě. Jen tak pronikne do souvislostí, které při rybaření platí. Dají se popsat žhavá místa, kde se ryby zdržují. Teorie je jedna věc a praxe zase druhá a právě poznatky z praxe jsou ty nejcennější. Ty člověku už nikdo nevezme. Kdo chce být úspěšný, musí se rybaření věnovat. Závodníci to dobře vědí, a proto jsou u vody při každé příležitosti. Všude je to totiž úplně jiné a to co platí na vašem potoce, nemusí platit o pár kilometrů dál po proudu. Nedá se říci, abyste si na vlasec navázali zeleného smáčka a ten že vám bude chytat ryby celý rok. Kdyby to tak platilo, tak by nebylo už co chytat.

S prutem je třeba se naučit zacházet. Není prut jako prut a chvilku trvá, než si na ten svůj zvyknete. Je třeba si osvojit všechny techniky hodů. Umět poslat nástrahu přesně tam kam potřebujete. Dá se to trénovat a není to vůbec na škodu. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Nemusíte být rovnou mistři světa v rybolovné technice, ale naučit se přesně nahazovat vám ušetří spoustu nervů a vnese do duše pohodu a samozřejmě i více úlovků. Má to logiku. Když místo přehodíte, skončí nástraha v trávě a ryba se vyplaší, když nedohodíte tam, kam potřebujete, nástraha proplave kolem stanoviště ryby bez povšimnutí. Obzvlášť na menších zarostlých potocích je přesné nahazování polovinou úspěchu.

Trpělivost a sebeovládání: Bohužel naše revíry nejsou zarybněny tak, abyste chytaly ryby kamkoli přijdete a už jen výjimečně na první nahození. Někdy se rybář pěkně nadře, než chytí první rybu dne. Na úlovek je třeba se naučit čekat a z úlovků se radovat. I malá ryba je ryba a tím že jsem jí chytil, i jsme už něco dokázali. Jsou dny, kdy ryby nejeví žádnou aktivitu, a když je ve vodě před sebou máme, stejně se nám nedaří je ulovit. V takových dnech se láme chleba a neúspěch nás nesmí odradit. Průšvih je, když váš kolega chytá rybu za rybou a vy ne. Pak je někde chyba a je třeba se zamyslet nad tím kde. Nemá cenu běžet od tůně k tůni, dvakrát nahodit a zase běžet dál. Lovnému místu je třeba věnovat určitý čas a na každém místě vyzkoušet i různé nástrahy. Třeba ta co máte na prutu, nebude tou in a výměnou nástrahy se všechno změní.  Někdy stačí změnit třeba jen barvu, nebo velikost.

Když už jsme s UL proutkem u vody, měli bychom si užít dne. Nikam se neštvat, nepídit se po velkých trofejních rybách a těšit se z každého záběru. Hlavní je se naučit slušně zacházet s úlovky. Na háček vám budou skákat samozřejmě i podměrečné ryby, které je třeba šetrně zbavit háčku. Je každého věc jaké háčky k lovu použije, ale z praxe vím, že ty bez protihrou jsou pohodlné i pro rybáře a rybě uškodí mnohem méně. Když je vyzkoušíte, zjistíte, že je to pravda.

Ještě bych nastínil určité nešvary v chování rybářů. V RŘ je zmínka o dodržování minimální vzdálenosti mezi rybáři. Nebral bych vzdálenost v metrech jako vodítko kam si stoupnout. Je třeba se chovat tak, abyste druhému nekazili pohodu z rybaření. Stoupnout si 20 metrů nad rybáře a házet nástrahu do stejné tůně, byť z jiné strany považuji přinejmenším za neslušnost. Většinou se najde řešení, a když si chcete zachytat tam, kde už někdo stojí, prostě musíte počkat, až on odejde sám a nekazit mu den. 

Co na naviják

Jelikož od začátku tohoto povídání o ultra lehké přívlači jde o jemnost a citlivost celé sestavy, bude řeč o vlascích o průměru maximálně 0,14mm. Čtrnáctku uvádím záměrně, protože za klasický vlasec považuji průměr 0,12mm, ale když si koupíte cívku s tímto označením, dost často na ní bývá vlasec o nějakou tu setinu milimetru silnější. Je to takový už skoro vepsaný tah výrobců a obchodníků, aby nabídli rybáři vlasec se slušnou pevností a aby rybář sáhnul v obchodě právě po jejich výrobku. Silnější vlasec bude mít sice větší pevnost, ale hůře se s ním nahazuje, nástraha se déle propadává ke dnu, malé nástrahy na silném vlasci hůře pracují. Mikro rotačky se třeba přestávají točit. Na ultra lehkém proutku pevnost vlasce kolem jednoho kg je zcela dostačující. Abyste takový vlasec dokázali přetrhnout, museli byste proutek vystavit poměrně značnému zatížení. Ono se to nezdá, ale utrhnout novou 0,12 vlasec dá pěkně zabrat. U závodníků, kterým jde o to nabídnout rybám opravdu titěrné nástrahy a pochytat vše co je ve vodě ve velikosti potěru se klidně setkáte s vlasci od 0,06mm , nebo s nanovlákny ještě slabšími s neskutečnou pevností. To jsou ale speciální nanofily, které jsou poměrně drahé. Nanofil není průtažný, má hladký povrch a tím pádem se s ním dá nahodit o pěkný kousek dál ve srovnání s klasickými monofily. Otázkou je, zda je těchto vlastností pro běžného rybáře třeba. Někdy se tyto vlastnosti hodí, to je pravda, ale za cenu sto metrového návinu si můžete pořídit i desetkrát tolik cívek s vaším oblíbeným vlascem a tato zásoba vám vydrží na spoustu vycházek, pokud nebudete denně lovit trofejní těžké ryby, které dají vašemu vlasci pořádně zabrat. Vlasec je třeba udržovat v pořádku, a jak začne jevit známky opotřebení, je třeba ho vyměnit. Na tom se šetřit nedá. Po velké rybě se vlasec unaví, vytahá a přestane mít ty vlastnosti, co od něj požadujeme. Jak se začne kroutit, musíte ho rovnou vytočit z cívky navijáku a vyměnit za nový. Vlascům, které mají paměť a vytváří smyčky po nahození, se snažte vyhnout. Někdy tímto nešvarem trpí i kvalitní vlasce, které někde v regálech ležely pěknou řádku dní.

Barva vlasce

Spekuluje se, zda ryby vnímají barvu vlasce a zda to má vliv na počet záběrů. Můj osobní názor je, že barva vlasce svojí roli hraje. Několikrát jsem zkoušel použití barevných vlasců. Dokonce signálního jasně žlutého, jehož barva řezala do očí i mne samotného. Takový vlasec se pěkně pozoruje i v různých světelných podmínkách a třeba na chytání na krátkou vzdálenost, kde se záběr pozoruje na prověšeném vlasci má jeho nasazení svoje opodstatnění. Jinak nevidím žádný jiný aspekt proč ho použít. Při použití barevného vlasce se stejně na konec navazuje návazec z čirého vlasce, nebo fluokarbonového. Tím pádem máte v sestavě hned o jeden uzel navíc. V čiré vodě signální vlasec září na dálku a chytřejším rybám hned je jasno, kdo je na druhém konci. Tak trochu mi nešlo na rozum, že i v čisté vodě jsem některé ryby přesvědčil k záběru, když jsem zkoušel chytat na celý barvený vlasec bez čirého návazce. Úlovků jsem měl ale podstatně méně. K ultra lehké přívlači prostě patří slabé čiré vlasce.

Jsou zastánci pletených šňůr, kteří vlasci pohrdají.  Pletená šňůra má tu výhodu, že nemá žádnou průtažnost a kontakt s rybou je okamžitý.  Mají větší pevnost a mnohdy se díky jim podaří vyprostit třeba wobler ve vázce. Dokážou třeba prořezat trávu, když ryba zajede do vodních rostlin.  To jsou všechno argumenty, co hovoří pro pletenku.  Všechny bych ale přeřadil do klasické přívlače a ne do UL. To je můj názor a vím, že je sporný J

Použití fluokarbonových vlasců

Fluokarbonové vlasce by měly být pro ryby jak se tvrdí ještě méně nápadné. Jejich nasazení v čistých vodách má své opodstatnění. Jsou na tom někdy trochu hůře s pevností a je třeba volit zhruba o číslo silnější vlasec, abychom udrželi pevnost celé sestavy. Bývají tužší, což se může jevit jako výhoda třeba při sestavování muškařského návazce.  Má větší hmotnost a rychleji se potápí. Ve srovnání s klasickým čirým vlascem vám fluokarbon může pomoci chytit o nějakou tu rybku více. Komu ale nejde o počet ulovených ryb během jedné vycházky, vystačí si bohatě s obyčejným vlascem. Když kus fluokarbonu , tak na návazec a to jen v případě že ryby nejde jinak přesvědčit. Velice kvalitní fluokarbon je od firmy Hanák.  Ten si zaslouží uznání. Zkoušel jsem i slabé vlasce 0,08 i 0,10 a ty mě přesvědčily a zaslouží si veřejného uznání. Už samotný přístup pana Hanáka, který se nebál vlasce k otestování poskytnout, značil o tom, že ví, co rybářům nabízí.  Je spousta aspektů, které ovlivňují úspěšnost rybáře. Použití fluokarbon na sebe váže možná několik procent. Při závodech to ale může znamenat vítězství a postup. Při běžné vycházce třeba o pár úlovků více. Větší roli v úspěšnosti ale hraje výběr nástrahy.

Toto povídání berte jako názory z mého pohledu. Možná že někdo jiný bude tvrdit, že vlasec pro UL přívlač je klidně 0,18 a že pletenka je ideální volbou.  To se může stát. Já jsem sepsal svůj vlastní pohled na toto téma .

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 1x:

Udělení odměny za článek

Pokud se vám článek líbíl a chcete vyjádřit autorovi podporu, můžete mu jako registrovaný čtenář udělit odměnu kterou mu redakce vyplatí.
Reklama