Návrat k mosazi

Zveřejněno: 12.1.2019 v 07:00 , Autor: Ivo Novák , 10 Kč od 2 čtenářů

Návrat k mosazi

Lov na suchou mušku je beze sporu nejhezčím způsobem lovu, alespoň pro mne. Někteří rybáři mu zcela propadli celou svou duší a žádný jiný způsob lovu neprovozují. Vždy je nějaká šance, že se ryba pro nabízenou suchou mušku zvedne ode dna a rybář se dočká záběru. Když ale ryby o dění na hladině nejeví zájem, je vhodnější sáhnout do krabičky a vybrat jiné mušky a zvolit i jinou taktiku lovu. Třeba lov na dlouhou, nebo krátkou nymfu.

Kapitoly článku

Trendem dnešní doby je lovit na zatížené nymfy a vodit mušky těsně nade dnem. Je to velice účinné, ale nemusí to být vždy to pravé ořechové. K tomu, aby muška získala patřičnou hmotnost a rychleji propadávala ke dnu, slouží wolframové kuličky. Jejich hmotnost je při použití stejného průměru větší než třeba u kuliček olověných. Použití wolframových zátěží v těle mušky má své opodstatnění při prochytávání hlubších a proudných partií.

Dá se říci, že wolframové kuličky poslední dobou zcela vytlačily mosazné, které se ještě před pár roky používaly zcela běžně. V honbě za úspěchy a úlovky zůstávají v pozadí a rybáři je používají většinou jen při vázání jezerních mušek. Na stojatých vodách obhajuje mosazná kulička stále svoje místo. Šel jsem stejnou cestou a wolframové kuličky používal, dá se říci skoro na všechny zatížené nymfy. Až koncem loňské sezony jsem se rozhodl přejít zpět na mosazné zátěže a zaměřil jsem se spíš na barevné kombinace a samotnou barvu hlavičky mušky. Dlouho jsem hledat nemusel. Už několik let je mojí oblíbenou barvou kuličky růžová. Tentokrát jsem jen vyměnil wolframovou za mosaznou. K podzimu patří lipani a ty se zdržují většinou v méně proudných táhlých úsecích a na takových místech wolfram nemá svoje přednosti. Ba naopak, těžká muška velice rychle propadne ke dnu a mnohem častěji vázne.

Několik takových nahození, kdy muška rychle klesne ke dnu a rázem letí z vody, ryby upozorní na to, že je něco špatně. A rozplašit si slibné místo tím, že bude muset rybář zabrodit pro uvázlou mušku, také není to pravé ořechové. Jak ryby o rybáři ví, může se jít o tůň dál. Lehčí mušku lze vést po delší dráze a nabízet jí rybě delší dobu. Pro suchou mušku by musela k hladině. Muška unášená vodou je však pro ni také signálem a dostupným soustem. Zkoušel jsem si srovnávací testy a porovnával zlatou wolframovou a mosaznou růžovou kuličku na stejných úsecích.

Zlatou jsem rybám nabízel přímo nade dnem a mosaznou nechával pomalu propadávat sloupcem při delším vedení. Růžová mosazná se ne jen že wolframovým zátěžím vyrovnala, dokonce je na některých úsecích přechytala, což mě dá se říci, samotného překvapilo, a zároveň utvrdilo v myšlence, že větší roli hraje barva kuličky a pak následně i způsob jejího vedení. Proto jsem se rozhodl znovu věnovat mosazným zátěžím a porovnávat spíš barevné kombinace. K testování jsem si připravil kolekci mušek se světle šedým tělíčkem a část tmavých mušek černo hnědých z letky krocana. Všechny mušky kroužkuji drátem pro jejich zpevnění. Stříbrný drátek se mi osvědčil lépe než třeba zlatý, nebo mosazný. Víc zvýrazňuje segmenty tělíčka mušky. Rozmístění mušek může hrát při lovu také svojí funkci a tak jsem je během lovu střídal, abych si vytvořil představu, o jaké budou ryby jevit větší zájem. Převazovat mušky je sice pracné a zdlouhavé, ale pokud si chce člověk vyhodnotit a zjistit co se rybám víc zamlouvá, nelze to udělat jinak. Tmavý vzor se spíš líbil pstruhům, šedivý lipanům. Nebylo to ale pravidlem. V duelu by při sčítání ulovených ryb vyhrála tmavá muška z krocana. Nedělal jsem úplně přesnou statistiku, ale odhadem byla zhruba o dvacet procent lepší.

Podařilo se mi i chytit dva lipany hltavce, kteří dokázali obě mušky lapit během jednoho nahození, a bylo jim úplně jedno, jestli jde o tmavý, nebo světlý vzor. Samozřejmě že záleží na lokalitě, podmínkách, čistotě vody, průtoku, ročním období, slunečním svitu. Faktorů je spousta. Srovnávat úspěšnost mušek je sporadické. Na jiném revíru může vše být jinak a podmínky se můžou měnit i během krátkého časového úseku.

Na mosazné kuličky se zcela zapomíná. Nedivím se. Každý začátečník, který se začne zajímat o to, jakou mušku si uvázat se skoro ve všech článcích dočte, že je nutností použít wolframové kuličky. Někdy si i myslím, že wolframové jsou stejně jenom na papíře a že z čistého wolframu stejně nejsou vyráběné a možná přidáním několika ovinů olověného drátku v hrudi mušky by se zcela vyrovnala hmotnost mušky a na vytvoření tělíčka by jen padlo méně dabingu. To se hodlám prověřit, až pořídím přesnou digitální váhu. Až zjistím, jak se věci mají ve skutečnosti, dám vám o tom vědět. Rozdíl v ceně wolframu a mosazi je veliký a mě někdy připadá, že dodavatelům a výrobcům jde jen o to, vytáhnout co nejvíc kaček z kapsy rybáře. Bez wolframu to šlo dlouhá léta a já myslím, že to půjde i nadále :-)

Mě se to alespoň tak jeví a s mosaznými kuličkami se mi daří. Někdo možná řekne, že je to krok zpět. Nemyslím si to. U závodníků, kteří váží miniaturní vzory je wolfram velice dobrým pomocníkem. Těm jde, o každou rybu a bodík. Při běžné vycházce si ale s mosazí úplně vystačím.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Reklama