Jak při fotografování postupovat

Zveřejněno: 9.12.2017 v 08:10 , Autor: Ivo Novák

Jak při fotografování postupovat

Poslední díl kde si ukážeme jak fotit konkrétní druhy ryb a jaký je postup v konkrétních situacích.

 Fotoaparát je nastaven a teď nezbývá než ulovit rybu. Čím víc ryb chytnete, tím víc máte šancí se pokusit vyfotit ten správný moment.  Kdo nechytá, tak ten nemá ani co fotit.  Na revírech kde o slušnou rybu zavadíte jen párkrát za celý den, nemá smysl tahat těžkou zrcadlovku na krku. Ten byste po třech hodinách necítili a bolestmi trpí i záda.

Záleží tedy i na revíru kam jdete rybařit, zda nechat fotoaparát na krku, nebo připravený v pohotovosti v brašně. Ta musí být prostorná, fotoaparát uložen tak, aby šel jen chytit za grip a okamžitě fotografovat. Víčko z objektivu sundané, základní parametry nastavené.  V případě že mám fotoaparát v brašně, přistupuji ke zdolávání ryby jiným způsobem. Po záseku jí nechám volně bez tahu jen na mírně napnutém vlasci. Chová se klidně. Sice hrozí, že se háček bez protihrotu sám uvolní, ale stává se to jen zřídka. Jak je fotoaparát na krku a nastavená ohnisková vzdálenost beru fotoaparát do jedné ruky a začíná zdolávání. Rybu je třeba dostat ke hladině. Jen zkušení pstruzi umí nabrat rychlost a předvedou vám krásný skok, ten se ale chytá do objektivu velice špatně. Ryba skočí, jednou, dvakrát, maximum třikrát a ztrácí sílu. Druhý a třetí skok už se chytá mnohem lépe. 

Všechny ryby ale neskáčou a tak je třeba dostat rybu k hladině. V hloubce nic nenafotíte. U hladiny se brání jen několik málo sekund a pak uvadá. Pak stojí za úvahu u pěkné ryby si ještě pořídit portrétní foto a rybu okamžitě pustit.  Nejvíc lákají k focení asi lososovité ryby a hlavně pstruzi potoční a siveni.  Pstruh duhový také umí pěkně skákat, ale jeho stříbřité tělo se velice špatně fotí.  Nejlépe se fotí ryba zaseklá na krátkou vzdálenost. Ideálně pod špičkou prutu. To je možné na menších pstruhových revírech. Na potocích a říčkách.  Tam také fotím nejraději.  Pokud rybu zaseknu na delší vzdálenost, snažím se jí opatrně přivést co možná nejblíže a teprve pak přitvrdím na zdolávání a rybu vedu k hladině.  Způsob zdolávání hraje velikou roli.  Vyčerpaná ryba vám nic nepředvede a položená na bok vypadá na fotce spíš jako chcíplá.  Někteří kritici při pohledu na fotografii tvrdí, že jde o focenou rybu pověšenou pod špičkou prutu.  Ono se to tak může jevit, ale není to tak. Vše určuje způsob zdolávání a vzdálenost na jakou se rybu povede ulovit. 

Na malých potocích se někdy loví přímo pod nohama a opravdu na krátké vzdálenosti a rybu ani není možnost někam na volno pustit, jinak hrozí, že zajede pod kořeny. Na těchto revírech pak je reálná šance zachytit rybu v souboji, kdy je ještě v plné síle. I tak jde řádově o dobu maximálně pěti sekund. Vždy je dobré se rozhlížet i kolem sebe, a pokud je na blízku prosvětlené místo, tak se snažit dostat rybu tam kde světlo je.  Rybě se ale musí chtít. Když je jí nechce, máte smůlu. Po první sérii skoků ryba ještě k vyháčkování připravena není, zbytečně by se vám mlela pod kukou u nohou a tak pokud jí dopřejete chvilku oddechu na povoleném vlasci, dokáže předvést po určité chvíli ještě kratší druhou sérii, pak už je správná chvíle jí přitáhnout a zbavit háčku. Někdy i tak se ještě pořád brání. Ryba při rychlém a razantním zdolávání dokáže dělat divy a samotné zachycení pohybu ryby do hledáčku dá trochu zručnosti.  Je dobré předvídat a časem člověk zjistí, jak se ryby chovají a vycítí podle jejího chování, kdy se chystá vyskočit.   Směr skoku se dá ovlivňovat špičkou prutu. Ne vždy je ale možné zatáhnout v tu správnou chvíli. Vše je dané sílou vlasce na návazci. Používám jemnější vybavení, které dokáže krýt výpady ryby, aniž by hrozilo přetržení vlasce.

Pro focení je lepší postupovat při rybolovu proti vodě a po záběru rybu otočit směrem po proudu. Neunaví se, nabere rychlost a většinou jde do výskoku. Při zdolávání proti proudu skáče mnohem méně. Spíš se jen převaluje na vlnách.  Samotný tah vody nás nutí zdolávat opatrněji a jemněji a ryba skoro nic nepředvede a unavená končí u rybáře.  Pak už nemá smysl čekat na nějakou šanci. Velice dobře jde výskoky ryby vycítit třeba při lovu jeseterů.  Všichni mají obdobnou taktiku. Jako by je to učili ve škole.  Jak ryba najednou zrychlí je jasné, že vyskočí.  Právě v tom zrychlení není dobré jí v tom bránit. Až když cítíte, že jde k hladině je čas na přitažení. To jí vyburcuje k pěknému skoku.  Výskoky štiky jsou hodně nevyzpytatelné, a jelikož má dlouhé tělo, většina snímků končí tak, že část ryby chybí. Při focení štik je vhodnější objektiv s kratší ohniskovou vzdáleností a snažit se chytit štiku na plnou díru je hodně nereálné.  Při focení ryb v pohybu nemusí jít jen o výskoky. Takové snímky ze zdolávání třeba pěkného lína, nebo parmy jsou také pěkné.  U snímků mám rád, když je na nich zachycená ryba v pohybu, tělo zvlněné, ploutve roztažené.  Velkou roli hraje to, kde má ryba háček. Pokud ve spodní čelisti otáčí se při zdolávání břichem vzhůru. V tomto případě nemá cenu fotit. Ryba pak budí dojem, že jste jí utrápili právě vy.  Když je háček v koutcích, dá se ryba udržet. Je třeba jí navádět k sobě, ale z té strany kde má naší nástrahu.  Obráceně je to zbytečná ztráta času.

Z fotografie by měl být pohyb cítit.  Hodně takových snímků končí v koši.  Jednou rukou se prostě špatně fotí. Zkuste si jen udržet 2kg závaží v jedné ruce aby se vám ruka ani nehnula.  Dřív jsem se soustředil převážně na focení pstruhů a lososovitých ryb, ale dají se pořídit i pěkné fotografie při zdolávání třeba i kaprů. Nemetají kozelce, ale zajímavé chvilky které stojí za to vyfotit, se také najdou.  Dnes se na fotografování koukám trochu jinak. Neženu se jen za fotografií ryby, ale koukám i kolem vody a zaujme mě třeba pěkně nasvícené mladé kapradí, motýlice na trávě, pěkný motýl. Klidně odložím udici a věnuji se focení přírody.  Fotografování je koníček a kdo mu propadne, stane se mu fotoaparát přítelem, který ho provází skoro všude. Kdo chce dělat trochu slušné snímky, musí se zajímat o různé techniky a snažit se do nich proniknout. Samotná kompozice snímku je otevřená kniha a pochopit co se v ní píše, někdo dokáže za krátký čas. Jinému to trvá celý život a někdo to nepochopí nikdy.  Při fotografování ryb se snažte k nim chovat tak, abyste jim neubližovali. Rybu, kterou šetrně pustíte, máte možnost chytit znovu a tím máte šanci pořídit třeba lepší snímek. Ryby jsou krásné modelky. Jsou lidi, co dokážou ocenit jejich krásu.  Pro mne alespoň jsou a život bez nich by byl pustý a prázdný.  Buďme rádi, že je máme a chraňme je pro další pokolení.  

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Komentáře k článku

Jak při fotografování postupovat 26.2.2018 v 17:37 #1
RK111 Praha 5-Hlubočepy, 0/3
offline
Super článek,diky
Reklama