Fotografování ryb v pohybu

Zveřejněno: 3.12.2017 v 08:18 , Autor: Ivo Novák

Fotografování ryb v pohybu

Po statickém fotografování se podíváme na to, jak udělat fotku ryby v pohybu.

Vyfotografovat si úlovek na podložce, nebo v podběráku by neměl být až takový problém. Při troše zručnosti to zvládne každý průměrně nadaný fotograf, který dokáže fotoaparát alespoň zapnout, nastavit určitý program, který za něj nastaví hodnoty expozice, dostane fotografovaný objekt do středu displeje a zmáčkne spoušť.  Vyfotit ale rybu třeba ve výskoku je už mnohem složitější.  Základem je dobrá technika.  Použít jde jak vyspělejší kompaktní fotoaparát, ale digitální zrcadlovka v tomto případě kompakt předčí.  Budu tedy psát o fotografování ryb v pohybu zrcadlovkou. Povedený snímek se dá pořídit i starými modely jako je třeba Canon 300D,400D,30D . Jsou to modely, co už se několik let neprodávají, přesto ve své době byly na vrcholu slávy a pořídit si pěkný snímek dokážou i dnes, kdy je novější modely dávno překonaly.  Nemusíme tedy mít úplně nejnovější model, abychom docílili toho, co chceme.  Znovu je třeba rozdělit focení ryb v pohybu do dvou skupin. První je:

Fotografování vlastního úlovku

Tady je třeba rybu ulovit a bezprostředně vyfotit při zdolávání. To je asi nejnáročnější způsob. Základem je mít fotoaparát připravený k okamžitému focení.  Nejde ho lovit z brašny. Musí viset na popruhu na krku, hodnoty být nastaveny, aby v případě potřeby se jen uchopil do jedné ruky a fotil.  V druhé ruce má rybář udici a na ní rybu. Musí tedy pohotově reagovat, ať už je třeba fotit, nebo navíjet, či povolovat brzdu navijáku.  Času na focení není mnoho. Ohniskovou vzdálenost lze pak ovlivňovat otáčením zoomu na objektivu v době, kdy je fotoaparát zavěšen na popruhu. Obrovskou výhodu mají leváci. Do této skupiny patřím a nedovedu si představit, jak bych fotil jako pravák.  Grip fotoaparátu je na pravé straně, za něj se fotoaparát drží a ukazováčkem pravé ruky mohu mačkat spoušť. Levou rukou zdolávám rybu. Praváci jsou tak trochu mimo hru, nebo se musí naučit přendávat prut z jedné ruky do druhé. Také to jde.  Mám kamarády, kterým to nedělá žádné problémy. Jde o zvyk.

Fotografování cizího úlovku

To je mnohem jednodušší.  Rybu zdolává rybář a na fotografovi je aby byl pohotový a zachytil ten správný okamžik. K dispozici má obě ruce, může tedy lépe držet fotoaparát, může si v klidu vybírat, odkud bude fotit, může se přemisťovat. To je ideální způsob jak fotit ryby v pohybu.  Výhodou je chytání a fotografování z lodi, kdy rybář je na jedné lodi a fotograf na druhé. Nejlepší je belly boat , kdy fotograf sedí těsně nad hladinou, přemisťovat se může pomocí ploutví a stále může být ve střehu se zrcadlovkou připravenou k akci. V takovém případě je největší naděje na úspěch.

Jak nastavit fotoaparát

Každý může k fotografování přistupovat rozlišně. Já popíšu svůj postup. Když vyrážím na ryby, tak podle potřeby volím, který objektiv si vezmu sebou.  Vše je zátěž navíc a tak netahám sebou objektivy na výměny. Ani to nemám rád. Raději mám ke každému objektivu vlastní tělo.  Nejraději volím objektiv s ohniskovou vzdáleností 70-200mm. Mám jen se světelností 4. Lepší volbou by byl se světelností 2,8. Pro mne ale zatím jen objektiv, po kterém toužím.  Spokojený jsem ale i s tím co mám.  Při focení ryby ve výskoku jde o to chytit záběr, jak se říká na plnou díru objektivu, ale při výskocích nemáte tušení, kam a jak vysoko ryba vyskočí.  Aby se ryba dostala co nejvíc do záběru, je tedy vhodnější volit objektiv, s kterým dosáhnete do větší vzdálenosti.  S objektivem s malou ohniskovou vzdáleností pak máte v záběru jen nějaké nic a jinak všude voda. Při ořezávání fotografie ta ztrácí na kvalitě. Proto volím převážně tento objektiv. Je poměrně těžký a dlouhý. Při brození vodou je třeba si hlídat, aby se nemáčel ve vodě. L ková řada je utěsněná proti prachu a vlhkosti a tak i nějakou tu kapku vody zvládne v pohodě.  Objektiv je kompaktní, při zoomování nic nevyjíždí ani se neotáčí a tak je ideální volbou.  Na objektivu mám trvale nasazený UV filtr. Je to ochrana proti poškození optiky a odfiltrování UV záření. 

Většina fotografů používá při focení ryb polarizační filtry, které odfiltrují odlesky na hladině. Já osobně tyto odlesky mám rád a tak polarizační filtr používám jen výjimečně a převážně na stojatých vodách a velkých vodních plochách. Na pstruhových potocích kde se rybář pohybuje většinou pod koruny stromů, kde je méně světla a použití polarizačního filtru znamená se ošidit o část světla které je při fotografování ryb v pohybu potřeba. Používám fotoaparáty Canon. Zvykl jsem si na ně a tak zůstávám věrný této značce, i když se přiznám, že čas od času pošilhávám po značce Nikon, ale pro mne by to znamenalo nákup dalších objektivů a to je zatím nereálné a zvykat si na jiné ovládání by mne mohlo mást. 

Ono i u Canonů se u jednotlivých tipů liší ovládání, ale jsou to většinou méně podstatné věci. Používám Canon 30D, 50D,7D.  Na dražší modely a řady si netroufám, protože při brození hrozí, že uklouzne noha, člověk ztratí stabilitu a po vykoupání je fotoaparát k nepotřebě. Musím tedy vážit krok. Brodím s brodící holí, bez ní skoro do vody s fotoaparátem na krku nevlezu.  Všechny fotoaparáty mám z druhé ruky.  Riziko utopení techniky je při každé rybářské vycházce. Mohl bych si nechávat fotoaparát na břehu, ale v tu chvíli bych se ošidil o tu první reakci ryby, o kterou vlastně jde.  Všechny objektivy co používám, mám s USM ostřením. To znamená velice rychlé, pohotové a tiché ostření.  Nastavené mám sériové snímání. Každý model má trochu jiné. Moc se nesnažím na něj spoléhat a snažím se spíš chytit záběr na první zmáčknutí, ale po něm držím spoušť do doby, kdy stojí za to fotit scénu a děj.  Aby mělo sériové snímání smysl, mám zapnuté kontinuální ostření. Středový bod přeostřuje sám, podle toho kam mám namířeno. 

Převážně fotím s programem priorita času. Clonu mi podle světelných podmínek přiřazuje fotoaparát. Já jen měním citlivost. Čím vyšší číslo citlivosti, tím horší kvalita snímku, proto se snažím zůstávat s ISO co nejníže, ale když není už, kam jít s nastavením času závěrky jdu s hodnotou ISO výš.  Rychlost závěrky, tedy času ovlivňuje, zda bude scéna ostrá, nebo rozmazaná.  Pokud to jde, nastavuji hodnoty na tisíc a výš.  S objektivem 70-200 by se pod 800 nemělo vůbec slézat při ohniskové vzdálenosti 200. Čím vyšší clonové číslo fotoaparát přiřadí tím lépe. Tím je pak větší hloubka ostrosti a je reálná naděje, že bude i celá ryba ostrá. 

Bohužel i v případě když svítí slunce, a je poměrně dost světla, tak pod koruny stromů je ho mnohem méně a vše je na kompromisu.  Větší ISO jak 800 nenastavuji.  Na snímcích je pak už hodně zřetelný šum a ten nemám v oblibě.  To je tak ve zkratce čím se u vody zabývám, když nastavuji fotoaparát k focení.  Při ostrém světle dochází hodně často k přepálení stříkající vody a tak nastavuji hodnoty kompenzace expozice do minusových hodnot. Většinou -1. Vyvážení bílé nechávám na automatickém režimu, barevný prostor na  sRGB , picture style na standardní, kvalitu snímku na L. Tady dělám asi chybu. Mělo by se fotit do RAW , ale tento formát zapínám, jen když mi opravdu jde o prvotřídní kvalitu.  Jsou ale dny, kdy přinesu domů i několik stovek záběrů a upravovat vše v RAW a pak následně převádět do JPG. Měření expozice volím většinou zónové, případně bodové, podle toho jak se fotoaparát v danou chvíli chová.  Po sérii snímků je dobré si překontrolovat, jak fotoaparát odvedl svou práci a případně podle potřeby korekce upravit.  Jenže uděláte pár kroků a světlo může být úplně jiné, slunce zajde za mrak, zatáhne se obloha a všechno je také jinak. Nastavování hodnot je třeba věnovat pozornost a podle potřeby měnit.  Ideální je u každé tůně nejprve se podívat přes hledáček na vodu a podívat se kolik světla máme k dispozici a překontrolovat co fotoaparát nastavuje za hodnoty. Na škodu není ani kontrolní snímek. Manuální nastavování  by bylo asi lepší volbou, ale neumím si představit, jak bych stíhal sledovat hodnoty na expozimetru a ještě rybu a upravovat korekce.

Proto volím poloautomatický režim kde na mě je nastavit rychlost závěrky, případně přehodit ISO: Focení poměrně hodně znepříjemňuje stříkající voda, kterou senzor zaostřování zaznamená a přeostří na vodu a ryba je pak na snímku rozmazaná.  Ručně ostřit jednou rukou nejde a ani si neumím představit, kdo by to zvládnul. Použít by se asi dalo i scénický program sport, ale často se mi v něm nedařilo, proto jsem od něj upustil.

Ať se dílo daří.

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Reklama