Jak si uvázat lury

Zveřejněno: 11.11.2017 v 07:35 , Autor: Ivo Novák

Jak si uvázat lury

Za lury jsou označované mušky uvázané z marabu peří, které s oblibou používají rybáři, lovící na umělé mušky na stojatých vodách, ale samozřejmě že je lze použít i na revírech s tekoucí vodou.

Kapitoly článku

Za lury jsou označované mušky uvázané z marabu peří, které s oblibou používají rybáři, lovící na umělé mušky na stojatých vodách, ale samozřejmě že je lze použít i na revírech s tekoucí vodou.  Já bych chtěl ale luru představit jako vláčecí nástrahu a budu tedy popisovat, jak si uvázat luru s kterou lze lovit ryby při přívlači. V následujícím článku pak se dozvíte jak s lurou chytat a jak jí ve vodě oživovat na přívlačovém prutu.  Jsou to nástrahy, které se váží v různých barevných provedeních a kombinacích.  Na výběr máme i spoustu různých materiálů a tak záleží na fantazii rybáře, jak se s výrobou lury vypořádá. Někdy je vhodnější použít přírodní vzory, jindy zase lury uvázané z dráždivých holografických materiálů.  Vždy záleží na náladě ryb, jejich aktivitě a samozřejmě i na podmínkách, které v danou chvíli na revíru kde se chystáme rybařit, panují. 

Pokusil bych se v krátkosti trochu osvětlit jak na to. Lura je jednoduchá muška, ke které nejsou třeba žádné speciální postupy vázání a pro začátečníky, kteří by chtěli proniknout do tajů vázání vlastních nástrah, se hodí. V době kdy jsou břehy obsypané malým potěrem je to i vhodná nástraha, která nám může přinést úspěchy a spousty krásných prožitků.  Pokusíme se tedy napodobit rybí plůdek a navázat jednoduchou luru. Bez základního vazačského vybavení se asi neobejdeme.  Dalo by se něco vymyslet, ale práce by nebyla příjemná, ale zdlouhavá. Svěráčků je na trhu spousta.  Kupovat pro začátek rotační za několik tisíc, není snad ani třeba. Koukal jsem po nabídkách, které jsou na internetu, a překvapilo mě, že najít obyčejný svěráček na vázání mušek za nějakou tu stovku je celkem problém. Vymizely a vytlačily je nové, propracované, ale taky mnohem dražší. Psát tu odkaz by bylo brané jako reklama, tak budete muset chvilku brouzdat a hledat. Velice dobrou volbou je celý set na vázání umělých mušek v dřevěném kufříku.  V něm je vše potřebné co vazač potřebuje. Vybavení na vázání mušek jsou rybáři, kteří chodí k vodě s muškařským prutem. Pro přívlač se ale vázací potřeby také hodí a ten kdo ještě nepřičuchnul k tomu, jak pěkně pracují mušky ve vodě a jak svůdně dokážou pracovat i při pomalém oživování, bude třeba příjemně překvapen.  Pro začátek bude stačit svěráček, bobina a nůžky. 

Postup vázání: Nejprve je třeba mít představu o tom, co vlastně chceme vytvořit a co od nástrahy požadujeme.  Za velice důležité považuji rozhodnutí, z čeho vytvoříme hlavičku a jak těžkou. To totiž ovlivňuje chod nástrahy, její použití a způsob oživování.  Na vývěr máme plastové korálky, skleněné, mosazné, olověné, wolframové. A aby to nebylo tak jednoduché, tak i v různých průměrech a povrchových úpravách.  Při použití při přívlači je vhodnější těžší hlavička. Zatížená luza dokáže rychleji propadávat a pohyb při oživování je svižnější. Vyzkoušejte si uvázat několik lur s mosaznou a několik s wolframovou hlavičkou stejného průměru a ve vodě porovnejte jaký je to rozdíl.  S plastovou pracuje lura pouze při tažení vpřed. Některé ryby  tento pohyb preferují. Velikost hlavičky musí být přiměřená. Experimentovat lze, ale pokud byste na háček č. 12, nandali 5,5mm wolfram vypadala by lura nepřirozeně a byla by zbytečně těžká.  Wolframové uličky stačí o průměru 2,5-3,5mm. Vyrábí se s drážkou a bez drážky. Pro nás je lepší volbou bez drážky. Když máme jasno, co chceme navázat a máme vybranou velikost kuličky, musíme vybrat správnou velikost háčku.  U lury by neměla velikost háčku přesáhnout poloviční délku nástrahy. Volíme háčky s rovným raménkem určené k vázání strýmrů, nymf, nebo i suchých mušek.  Nabídka háčků bez protihrotů je dnes už také bohatá a je z čeho vybírat.  Abych byl trochu konkrétní, tak háčky ve velikosti  8-12 .  Můžeme jít i do větších velikostí, ale tam se pak už spíš vyplatí experimentovat se strýmry. Na háček navlečeme kuličku a háček upneme do čelistí svěráčku.  K vázání se velice hodí bobina, kterou jsem už zmínil. Je to pomůcka, která nám usnadní práci s nití.

Stačí do ní připevnit cívku s nití a nit provléci tenkou trubičkou.  Konec nitě se přiloží ke spodnímu okraji trubičky a při nasátí pusou máme nit navlečenou a připravenou k vázání. Používám nit označenou jako elastic. Je pružná, velice dobře fixuje jednotlivé prvky a dobře drží v uzlu, nerozvazuje se.  Správně by se mělo raménko háčku potřít lakem a do něj navinout nit a tím jí zafixovat. Nedělám to a nemám problémy s uchycením.  Nit omotám kolem raménka směrem k ohybu háčku a zpět a mám nit připevněnou.  Základním prvkem lury je její ocásek uvázaný z peří marabu. Dokáže ve vodě velice pěkně pracovat. To nedokáže žádná nástraha z gumy. Pro imitaci potírku zvolíme bílé. Používáme jen kvalitní jemné.  Ptačí brk se skládá z ostnu a praporu.  Nás zajímají části z praporu. Prapor si mezi prsty srovnáme a nůžkami oddělíme potřebné množství k vytvoření ocásku lury.  Svazek přiložíme k raménku háčku, odměříme si odhadem jeho délku a oviny nitě ocásek zafixujeme. Přebytečné části peří odstřihneme. Základ lury je hotov.  K vytvoření tělíčka se dají použít různé materiály. Asi nejjednodušší je přichytit si k raménku materiál nazvaný ice chenille a obtočit s ním celou délku raménka. Při každém obtočení je třeba prsty druhé ruky jednotlivé kousky chenilky přehnout směrem k obloučku háčku, abychom je dalším ovinem, nepřekryli. Jen tak nám vznikne bohaté a pravidelné tělíčko. To můžeme ale vytvořit třeba i pomocí různých dubbingů. Mě se osvědčil spectra dubbing od firmy Hends code 91. Má v sobě vlákna s iridiscenčním leskem.  Vyrábí se v různých odstínech a barvách. Třeba na okouny se mi osvědčil kromě bílého i dubbing code 93 signální žluté barvy. Natočení dubbingu na elastic nit jde velice dobře. Stačí několik vláken uchytit nití k raménku háčku, dubbing rozprostřít a stočit kolem vázací nitě. Vznikne pomyslný knot. Obtočením raménka vytvoříme tělíčko. Takto navázaná lura by už pracovala.

Do části mezi kuličkou a tělíčkem můžeme ještě pro zpestření přichytit třeba brk CDC peříčka a pomocí skřipce vytvořit několik ovinů nebo vytvořit pomyslný límeček třeba z červeného dubbingu. Vázání ukončíme, několika uzli a lura je na světě.  Na první vycházku s lurami doporučuji si vytvořit několik různých velikostí s různě zatíženou hlavičkou, a pokud budeme mít z čeho, tak i v různých barevných kombinacích. Lury si můžeme vylepšit různými kontrastními prvky jako třeba kroužkováním tělíčka. Doporučuji si lury navázat i v černé, oranžové, olivově zelené a žluté barvě. Experimentovat se dá i s jinými barvami. Černá se nám třeba bude hodit v době, kdy jsou ve vodě pulci, tam kde jsou pijavice, nebo larvy vážek.  Na mimopstruhových revírech se na lury dají lovit i kaprovité a bílé ryby a vycházky k vodě bývají zajímavější. Nejde o nějakou převratnou nástrahu, co by dokázala přimět k záběru každou rybu, ale v době kdy ryby nejeví o nástrahy příliš zájem, mohou právě lury pomoci. Je třeba si ale vše vyzkoušet na vlastní kůži a naučit se lury rybám nabízet. O tom si budete moci přečíst v dalším díle. Začít se dá jen  s několika vzory, a pokud vás tato nástraha osloví, sami budete přemýšlet a zkoušet i jiné vzory.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Reklama