Nástrahy vyndám bez trampoty s vynálezem od Janoty

Zveřejněno: 22.1.2017 v 06:00 , Autor: Ivo Novák

Nástrahy vyndám bez trampoty s vynálezem od Janoty

Osobně patřím také k té skupině rybářů, co prohodí několik hanlivých slůvek dřív, než skloní prut, přidrží cívku navijáku a udělá několik kroků vzad. Někdy to vyjde a nástraha se uvolní. Jindy si říkám, proč nepoužívám jigové hlavičky s měkčími háčky co by se narovnaly a alespoň bych zachránil gumového smáčka.

Kapitoly článku

Na okouny by to bylo vcelku jedno, ale kdyby mi nástrahu uchopil trofejní candát a já o něj přišel během zdolávání, už bych se na věc díval trochu jinak. Ryby mají rády ukryty a v místech, kde se to vázkami jen hemží, se také zdržují. Platím za svojí vášeň poměrně velikou daň v podobě vyprázdněné krabičky během jedné vycházky. Pařezy ověnčím svými poklady, vytáhnu několik okounů a jdu dál. Většinou v poměru utrhaných nástrah a ulovených ryb prohrávám. Snažím se nakupovat u dovozců, hlavičky si vyrábět sám ale i tak jedna vycházka vyjde zhruba na dvě stovky. Člověk na to nesmí myslet. Kdyby se měl trápit kvůli každé utržené nástraze, nemělo by cenu na ryby vůbec chodit.
Mohlo by se zdát, že při lovu z lodě k takovým ztrátám nedochází. Při lovu nad kamenitým dnem mnohdy stačí objet vázku a nástrahu uvolnit z druhé strany. Jak ale háček skončí v kořenu pařezu, žádné kroužení kolem nepomáhá. Vyhrává jen brutální tah za pletenou šňůru a následná výměna háčku. To si mohou dovolit ti, kdo pletené šňůry používají. Vždy ale rybář riskuje. Pletenka může povolit v uzlu a rapala za tři stovky je fuč. To pak bolí mnohem více než guma za pár kaček. S různými vyprošťovacími systémy jsem se už setkal. Některé se mi jevili, že by mohly fungovat, nad jinými jsem váhal, zda plní svůj účel.

Kdo brázdí vody Orlické přehrady má možnost se setkat s místním porybným a velice přívětivým rybářem panem Janotou. Nikdy na mě nevytáhnul placku rybářské stráže se zamračenou tváří a hartusivým tónem hlasu. Ba naopak. Setkání s ním beru jako setkání s přítelem a vždy s ním rád poklábosím o rybách. O rybách toho ví spoustu a dokáže poradit. Když přijdu k vodě a vidím zakotvený jeho zelený „škuner “ u břehu je jasné že ryby moc nepůjdou. Jak je na vodě, je to dobré znamení. Ten, který mi ukázal svůj patent na vyprošťování nástrah, byl právě pan Janota. Jeho tvrzení, že nepřijde během roku skoro o žádnou nástrahu, věřím. Když mi předvedl jeho vlastní výrobek k tomuto určený, nezbývalo než žasnout nad jednoduchostí a účelností Tyto vlastnosti obdivuji nejvíce. Nezabere na lodi moc místa a své výrobní náklady si vydělá myslím během jedné vyjížďky.

Jak tedy na to: Myslím, že by všem mohlo být použití jasné podle přiložených fotografií, ale pro jistotu návod na výrobu alespoň zhruba popíšu.
To co vyprošťuje nástrahu z pařezu či jiné vázky je speciální vyprošťovací hlavice vyrobená z ocelové trubky která je vylitá olovem aby měla patřičnou hmotnost. Nerezová trubka by byla účelnější, ale není to podmínkou. Ve spodní části trubky jsou zalité dva půlkruhy, které jsou vyrobené z kroužků na klíče, tedy vyrobené z tuhého pérového drátu dostatečné pevnosti. Jsou natvarované tak, aby jejich konce přisedaly ze stran trubky k plášti, ale aby mezi pláštěm trubky a kruhem byla škvíra, kudy se dá provléci vlasec na kterém je ukotvená nástraha na dně. Nepřeměřoval jsem přesné údaje, ale můj odhad je že trubka byla o průměru zhruba 25mm a dlouhá 100mm.Vylitá olovem mohla mít možná půl kilogramu. V horní části bylo zalité drátěné oko, do kterého byl přivázán vyprošťovací vlasec připomínající výplet tenisové rakety 0,7mm.Jeho patřičná zásoba byla navinuta na hliníkovém kolovratu který ještě i dnes se dá občas objevit v rybářských potřebách a ten přichycený ve šroubení zkráceného laminátového prutu s bytelným koncovým očkem. S trochou představivosti by se tento set dal přirovnat prutu k lovu na dirkách, kde cílovou rybou by byl dvoumetrový jeseter.

Vše funguje tak, že se vlasec provleče kruhy na trubce. Má tedy po čem se dostat k uvízlé nástraze. Hlavice se spustí ke dnu na silném vlasci. Zvedáním a spouštěním se vytlouká tak dlouho, dokud se háčky neuvolní a nástraha neosvobodí. Pak už jen stačí navinout vlasec zpět na buben kolovratu, uvolnit nástrahu a můžeme pokračovat v lovu. Vždy je vhodné se s lodí dostat nad nástrahu a případně z té strany kde uvízla. Vyproštění je pak otázkou několika minut. Někdy stačí jedno šťouchnutí a rybář vítězí nad přírodou. Vše není na sto procent. Vždy se dílo zdařit nemusí, ale já věřím, že většinu nástrah se s tímto výrobkem zachránit dá.

Zima je dlouhá a já věřím, že kutilové z řad rybářů tento článek přivítají a už příští rok s obdobnou věcičkou vyrazí se svou bárkou na dravce. Spousta rybářů eliminuje ztráty tím, že chytá na živé či mrtvé nástražní rybičky. Z každé nástražní rybičky by mohla být jednou pěkná trofejní ryba, která může někoho potěšit. Zvažte tedy, zda je to nutné utratit čísi život za chvilku potěšení na rybách. Vážím si těch, kteří používají umělé nástrahy. Považuji to za sportovní. Nikomu ale nelze vytýkat, že chytá na rybičku. Rybářský řád to povoluje. Je tedy na rozhodnutí každého z nás.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Reklama