Nelze míchat jablka a hrušky, na okouny platí mušky

Zveřejněno: 5.3.2017 v 06:00 , Autor: Ivo Novák Ryba: Okoun říční

Nelze míchat jablka a hrušky, na okouny platí mušky

Pro mnohé rybáře je ulovení trofejního okouna životním snem. Jsou rybáři, kteří se na lov pruhovaných predátorů dokonce specializují a okoun je pro ně tou nejkrásnější rybou našich vod. Není divu. Je poměrně hojně rozšířen a dá se lovit během celého roku. Nemá dobu hájení ani nejmenší lovnou délku i když by si to jistě zasloužil.

Kapitoly článku

Pouze ÚS města Prahy pochopil že je třeba zavést míru okouna a na jeho vodách má okoun míru 20cm a ÚS Jihočeský vyhlásil dobu hájení od 1.1 do 30. 4., ÚS Moravskoslezský od 1. 1. do 15.6. Konečně první vlaštovky, které okouna berou jako rybu sportovní.

S okounem se můžeme potkat skoro na všech lokalitách. Někde se mu daří, jinde je jeho populace drancována jinými predátory. Na pstruhových vodách je označen jako ryba škodlivá a nelze ho tedy při ulovení pustit zpět. I když nemá čelisti poseté zuby jde o dravce který dokáže s úspěchem lovit i vlastní soukmenovce. Je to ryba která žije v hejnu a se svými společníky vyráží na lov. Drobné rybky obklíčí, či natlačí k překážce a pak si společně všichni nacpou břicha k prasknutí. Alespoň ti úspěšní. Velcí okouni loví v menších hejnech, nebo žijí samotářským způsobem. Ne vždy jsou okouni při chuti. Špatně snášejí rychlé výkyvy tlaku a změny počasí. To se alespoň tvrdí. Není to ale zas tak úplně pravda. Pokud jsou okouni hladoví a něco k snědku na dosah zaútočí i když tlak na barometru lítá zběsile nahoru i dolů. Pravdou je že stálé počasí a stoupající tlak je pro lov mnohem příznivější. V zimním období tráví jako všechny ryby mnohem pomaleji a tak se na lov vydává jen zřídka. V létě kdy je delší den a ve vodě spousta malých rybek dokáže se přecpat skoro k prasknutí. Okoun má jednu podstatnou vlastnost a tou je zvědavost. Nenechá bez povšimnutí nic co se hýbe a připomíná mu něco k jídlu. Rád si pochutná i na ráčcích či larvách vodního hmyzu.

Klasickou nástrahou na okouna jsou žížaly a rybičky, případně vláčecí nástrahy. Lze ho tedy lovit jak na plavanou, tak i položenou. Na své si přijdou i vyznavači přívlače. Stranou však nemusí stát ani milovníci lovu na umělou mušku. Právě tato metoda je při lovu okounů velice účinná. Mušky se dají vést vodou oproti některým vláčecím nástrahám velice pomalu a i líného okouna přesvědčit o tom že má chutné bezbranné sousto přímo na dosah a i když je právě po pikniku. Jeho povaha mu nedá aby alespoň se zvědavosti neochutnal to něco co se mu ladně pohybuje přímo na jeho stanovišti. Těžko budou mušky konkurovat živé nástraze, či vláčené mrtvé rybce. Tam hraje podstatnou roli přítomnost přirozené nástrahy a pachová stopa. Muškaření ale považuji za velice humální způsob a dávám mu proto přednost Muškař má k dispozici několik možností jak vyzrát nad okouny. Záleží jakou techniku lovu a jaké mušky zvolí. Může použít tři mušky, což ho oproti jiným způsobům lovu zvýhodňuje. Prochytává větší část vodního sloupce a rychleji může přijít na to jakou mušku budou okouni v daný den na dané lokalitě preferovat. Není pak výjimkou ani ulovení dvou, nebo i tří ryb najednou. I tady platí pravidlo, že pokud rybář ulovené ryby pouští přijde o možnost odlovení ostatních členů hejna. Někdy pomůže výměna mušek a můžeme dál slavit úspěchy jindy prostě hejno odpluje do bezpečí. Jako by si ryby vše mezi sebou vyklábosily. Potom je lepší změnit stanoviště a vyrazit hledat jiné hejno. Na úspěšné místo se můžeme vrátit déle. Při lovu se řídí zrakem a nejlepší doba k lovu je rozednění, kdy vyráží na lov a také hodina před setměním. To je můj nejoblíbenější čas. Rázem fungují všechny barvy a způsoby vedení. Okouni dobře vědí že v noci toho tolik nenaloví a nechtějí postávat v úkrytu s prázdným břichem. Postupem dne jejich aktivita slábne. To ale neznamená že na některé hladové jedince nenarazíme.

Nejraději lovím okouny na stojatých mimopstruhových revírech a používám jezerní vzory mušek které jsou uvázané z peří marabu. To se dokáže i při pomalém vedení ladně vlnit a dodává mušce ten správný dojem že jde o živou nástrahu. Menší pstruhové strýmry jsou také vhodné. Podstatnou roli při výběru mušky hraje barva mušky. Někdy okouni šílí po černé, olivově zelené, jindy po bílé či žluté, nebo jiné barvě. Jejich představa bude pro mne asi na vždy záhadou. Na stejném revíru a místě nemusí vůbec platit to co platilo včera. Jeden den si krásně zachytáte na olivovou mušku a druhý den jako by okouni ve vodě vůbec nebyli. Vyměníte mušky a najednou se okouni zvednou a útočí třeba na žlutou jako pitomí. Červený dráždivý bod na mušce není nikdy na škodu. Nemusí být celá rudá muška. Stačí jenom červený tip, či kroužkování holografickou lametkou. Je dobré mít sebou při lovu dostatečný výběr vzorů v různých barvách a velikostech s různými zátěži v tělíčku mušky.

Okouny je třeba hledat. Nelze postávat na jednom místě a čekat zda se objeví hladové hejno. Stejně jako ostatní predátoři milují potopené stromy a keře, různé terénní zlomy na dně. Dobrým místem jsou i přítoky a pobřežní porosty trav. Platí i to, že tam kde se vyskytují drobné rybičky a potěr jsou na blízku okouni. Při lovu si můžeme pomoci i vnaděním. Stačí použít kukuřičný šrot smíchaný se strouhankou, případně přidat i bílé červy. Vytvořit krmné místo kam se během chvíle stáhnou drobné rybky a přilákají nám okouny do daného loviště. Tento způsob je vhodný na místech kde není možné měnit stanoviště a jsme odkázáni lovit z jednoho místa. Nemusíme se sice dočkat úlovku pěkných okounů, ale den nám můžou zpestřit úlovky ostatních ryb. Výjimkou není ani ulovení štiky či candáta. Souboj se štikou ale převážně končí prohrou a ztrátou nástrahy. Malé mušky na háčku bez protihrotu se ale poměrně lehce zbaví a nenapáchá tolik škody co třeba uvíznutý trojháček hluboko v jícnu. Přesvědčit se dá na zakrmeném místě i kapr a souboj s touto rybou je pak doslova adrenalinovou záležitostí.

Souboj s okounem není dobré uspěchat. Jeho ústa jsou tvořena z měkké kůže a malé mušky se rády vyřezávají. Velkého okouna je třeba zdolávat s citem a být soustředěný až do poslední chvíle. Při zdolávání toho na háčku většinou následují i ostatní soukmenovci a není dobré je pohybem na břehu vyplašit. Zdolávání v podřepu, či na kolenou je vhodnější.
Okouny nemusíme hledat vždy u dna. Někdy se hejno pohybuje i ve vodním sloupci a tak je vhodné zkoušet vedení na různých muškařských šňůrách. V mělké vodě do dvou metrů hloubky si vystačíme s plovoucí, či vhodnější pod hladinovou šňůrou, či pomalou intermediální.
Na hlubších lokalitách se vyplatí nasazení rychlé intermediální, nebo potáplivé šňůry. Dostaneme tak mušky rychleji tam kde se vyskytují ryby.

Jsou dny kdy okouni preferují nástrahu stoupající ode dna vzhůru. To je pak čas na použití potáplivé šňůry a mušek s plovoucími vlastnostmi jako je bobina. Ta má oči s plovoucí hmoty. Potáplivá šňůra jí dostane ke dnu kde muška stojí ve sloupci tak vysoko jak máme dlouhý návazec. Zatažením za šňůru klesne ke dnu a pomalu stoupá vzhůru a to je okamžik kdy přicházejí záběry. Touto metodou se dají přesvědčit i váhající zkušení okouni samotáři. Tento způsob se dá dobře využít i na místech kde je dno pokryté travami a jinými způsobu lovu stále vázneme v porostech. Dá se různě experimentovat s délkou návazce a způsobem vedení. Někdy je vhodnější i nechat mušku delší dobu bez pohybu a pak jen mírnými tahy oživovat.
Na zarostlých mělčinách lze také chytat statickým způsobem. Tam je pak vhodnější použití plovoucí šňůry a návazec vytvoříme tak, že na první přívěs použijeme mušku s dobrými plovoucími vlastnostmi a použijeme jí dá se říci jako splávek. Jako koncovou mušku použijeme třeba červenou patentku s ocáskem také z marabu peří a na druhý přívěs třeba larvu pakomára. Koncovou mušku necháme vyklesat pod signalizátorem záběru (což je plovoucí muška) a jen mírně oživujeme pomalým stahováním. V mělčinách ale na pěkné okouny jen těžko narazíme. Půjde spíš o menší jedince kteří zde hodují právě na vodním hmyzu.
Koncem roku přichází ochlazení a okouni se stahují do větších hloubek dále od břehu. Pak je vhodné lovit z lodě či z belly boatu a s potáplivými šňůrami.

Využití belly boatu v letních měsících je velice vhodný. Máme šanci se dostat k rybám i tam kde se ze břehu nedá jinak nahodit. Okouni mají mnohem raději nástrahu která se pohybujíce od břehu než ke břehu. Nevím proč. Snad už také zjistili že nástrahy které se pohybují ke břehu mohou být léčkou. Někdy přemýšlím jak to vlastně je s rybí inteligencí. Podle mého se ryby dokážou poučit z chyb a proto také ulovení trofejní ryby není vůbec jednoduché. Té se podařilo nasbírat během života dostatek zkušeností a jen tak něco jí nepřesvědčí. Je zkrátka opatrná a nedůvěřivá. S muškami se ale moc okounů ještě nesetkalo a právě mušky jsou pro okouny neokoukanou nástrahou. Samozřejmě že lze použít i vláčecí prut a místo muškařské šňůry vlasec, zatížené mušky, či přídavnou zátěž a chytat na umělou mušku tímto povoleným způsobem. I když nemáte v ruce muškařský prut lovíte na umělou mušku. Na vodách mimopstruhových celoročně povoleným způsobem. Na vodách pstruhových jsou různá omezení které jsou napsané v soupisu revírů. Druhů mušek je spousta. Jen ten kdo chodí k vodě a zkouší má možnost selekce a časem si vytvoří svojí vlastní kolekci mušek, která mu na okouny funguje. Pořád je co zkoušet a experimentovat. Je to potřeba. Zatím nikdo neměl tu šanci aby zjistil jak vlastně ryby uvažují. Jen ten kdo se o to snaží má možnost srovnávat a vyhodnocovat svoje vlastní zkušenosti a postoupit o kousek dál než ostatní.
Přeji vám abyste těmi úspěšnými lovci byli právě vy.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 0x:

Reklama