Kouzlo vodní hladiny

Zveřejněno: 19.2.2017 v 06:00 , Autor: Ivo Novák

Kouzlo vodní hladiny

Pro někoho může být vodní hladina a to co se na ní děje monotónní záležitostí. Oko rybáře ale bedlivě pozoruje, co se kde děje. Dá se z ní vyčíst, kde se ryby zdržují. Prchající rybičky vyskakující nad hladinu odhalí nenasytného dravce a zkušenější oko dokáže odhadnout kde se ryby krmí nitěnkami na bahnitém dně.

Kapitoly článku

Vždy se vyplatí před rybolovem chvíli jen tak postát a bedlivě si prohlédnout hladinu. Ten kdo sebou nosí na ryby fotoaparát, aby si uchoval prožitky, a vzpomínky na pěkné chvíle u vody neodolá a sáhne po aparátu ve chvíli, kdy rudé paprsky slunce ozáří celou krajinu. Kdo má rád tyto chvíle, nelení a ráno si přivstane, aby si pořídil snímek i ve chvíli, kdy se slunce na obzoru začíná klubat z mlhavého oparu. V ten moment nepřemýšlí o rybách, a i když mu okouni srkají potěr přímo u nohou, přemýšlí o tom jaké hodnoty clony a času má nastavit na fotoaparátu. Jde mu o to, aby se snímek povedl. Jde o chvilku. O pár minut kdy stojí za to zmáčknout spoušť fotoaparátu. Čas nikdo nezastaví. Při zdolávání ryby by mohl propást tu nejlepší chvilku. Jde přeci o kompozici. Během dne pak jde už jen o to mít oči otevřené a sledovat odlesky krajiny na vodní hladině. Tak trochu čarovat se světlem a sluncem se dá i během dne. Fotoaparát dokáže divy a umí zaznamenat i to, co lidské oko nedokáže. Jen je třeba se o to pokusit. Existují různá sklíčka, které se šroubují před objektiv, aby odstranily odlesky, případně zkrášlily výsledný snímek. Já mám ale tyto odlesky rád a tak jediný filtr, který používám při focení ryb je UV filtr, který chrání přední sklo objektivu jednak před kapkami vody a proti případnému poškrábání a zašpinění. Odlesky se dají i tak korigovat. Pod určitým úhlem odlesky mizí. Je třeba se koukat přes hledáček fotoaparátu a udělat pomalu dřep. Někdy i kleknout na kolena, případně si lehnout na zem. Záleží na tom, jak vysoko stojíte nad vodní hladinou, nebo jak hluboko jste zabrozeni ve vodě. Obloha, mraky, vlnky, koruny stromů, to vše dokáže v některých chvílích vytvořit zajímavé odlesky na hladině. Rád se pokouším při zdolávání ryby o focení, jak já říkám „hvězdnaté oblohy“, nebo slunečních střípků.

Jak na to: Vyfotit noční oblohu plnou hvězd za slunného dne? Co to je za kravinu? Ne, nezbláznil jsem se. Snažím se fotografovat dění kolem vody už několik let. Některé snímky jsou povedené, ale hodně jich také mažu. V dnešní době digitálních fotoaparátů je to jednoduché. S filmem bych jinak zvažoval, kdy zmáčknout spoušť. Není žádnou výjimkou, když po pěkném vydařeném víkendu musím zpracovávat i několik stovek snímků. Když se ale nějaká fotografie povede, mám z toho ohromnou radost. Když se mi poprvé objevili malá rozzářená sluníčka na fotografii, přisuzoval jsem to náhodě. Jenže z náhody se časem stala opakující se událost a já začal srovnávat chvíle, kdy jsem snímky pořizoval. Malá blýskavá sluníčka s paprsky jako by je namalovalo dítko školou povinné. Objevovaly se jen na tmavých snímcích, když jsem si nedával pozor, abych správně nastavil expozici. Pak mi vše došlo. Slunce odrážející se na hladině se roztříští na malé kousky a z každého je další malé slunce. Stačí tedy navést rybu při zdolávání tam, kde se na hladině odráží slunce a na fotoaparátu nastavit co nejnižší ISO, vysokou hodnotu clony a čas nastavit tak, aby ryba byla ještě vidět, ale efekt odlesku slunce se vytvořil. Vhodné je to vyzkoušet v danou chvíli na daném místě ještě dřív než máte rybu na háčku. Pokud je snímek stále moc světlý, nastavíme kratší čas závěrky. Korekce expozice se dá upravit i doma na počítači, ale čím lépe je snímek vytvořen v originálu, tím lépe. Přes hledáček fotoaparátu by se nemělo koukat do slunce ani na jeho odlesk na hladině. Je to oslepující záře a mohlo by dojít k poškození zraku. I kdybyste chtěli zaostřit na rybu, kterou jste si navedli do tohoto místa, nemáte šanci. Možnosti jak to zvládnout jednou rukou ale jsou. Zaostříte si na jiné místo ve stejné vzdálenosti. Namáčknete spoušť fotoaparátu do poloviny a uzamknete si tím tak auto fokus. Pak už jen dostat přibližně rybu do hledáčku a domáčknout spoušť. Jestli se vám dílko zdařilo, poznáte, až pustíte rybu na svobodu. Na prohlížení fotografií během zdolávání není čas. Až když je ryba zpátky ve vodě je ta pravá chvíle kouknout jak se dílo povedlo. Popsal jsem jeden způsob, jak se dá experimentovat se slunečním svitem na hladině. Když vítr nefouká a nejsou na hladině vlny, je vodní hladina pomyslným zrcadlem. Dokáže vytvořit věrnou kopii břehových partií. Když snímek doma otočíte, nepoznáte co je hladina a co je odraz. Když však ryba rozvlní klidnou hladinu, ve které se odráží mraky na hladině, vytváří se mozaiky a různé barevné tvary které nedokážete vnímat při zdolávání, ale kterých si všimnete až doma při prohlížení fotografií na monitoru. To jsou věci, které rybáři unikají. Zajímavé jsou i odrazy nebe, které se prolínají s krajinou a když se do toho přidá trochu života a červené ploutve perlína, nebo okouna těsně pod hladinou hodí odlesky rudé je rázem vytvořeno abstraktní dílo matky přírody. Rybář ví, jak vzniklo, ostatní koukají udiveně, jak se to mohlo vše tak smíchat a vytvořit. Sám někdy nad těmito výtvory žasnu. Většinou nejde o záměr. Na to není při zdolávání ryby čas, ale jde o náhodnou kompozici, která se zaznamená často i stranou od hlavního dění. Někdo nad takovými záběry asi mávne rukou a řekne: „ Vždyť na nich ani není ryba“. Osobně mám ale takové snímky rád. Nechávám si na památku fotografie i ze zdolávání ryby, kdy voda stříkající kolem ryby vytváří různé obrazce a ryba je v pozadí jenom jako doplněk scény. Vždy záleží na světelných podmínkách, na čistotě vody, okolním porostu, stínech, barvě nebe, vodních rostlinách, času a často i na složení dna. Samozřejmě i na samotném úlovku. Když chce rybář fotograf mít ve snímcích život, musí to být na rybě znát a fotografie pořízené v prvních sekundách záběru jsou pro něj nejcennější. Ty se ale hrozně špatně pořizují. Vše se odehrává většinou ve velké vzdálenosti a jde o okamžiky, kdy sotva stačíte najít objekt ve hledáčku. Takové srkání kaprů pečiva z hladiny je mnohem jednoduší. Nebo focení leknínů na hladině. Jednoduché a lahodící oku. Takový kousek krásy dokáže vyfotografovat i automatický režim na fotoaparátu. Bývá značený jako červený symbol fotoaparátu, nebo zelený čtvereček na hlavním voliči našeho přístroje.

Když je nástraha ve vodě, je třeba být soustředěný a připravený na zásek v pravou chvíli. Napětí k lovu patří, ale není na škodu si během rybaření najít chvilku a v pohodě se rozhlédnout kolem sebe. Třeba právě po hladině. Co lahodí oku, bude lahodit i duši a rybaření není o zápisech v úlovkovém lístku, ale o tom najít duševní pohodu a vracet se od vody spokojený. Kdo se to naučí, nebude mu vadit, že nebraly a že igelitku veze složenou a prázdnou na dně v batohu. A nezapomeňte doma fotoaparát, abyste si kousek té pohody přivezli i domů. Někdy je třeba otevřít rybářskou složku v počítači a uklidnit se po náročném dni. Funguje to

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 1x:

Komentáře k článku

Kouzlo vodní hladiny 19.2.2017 v 17:12 #1
Ako Rajhrad, 0/6
offline
Dobrý na čtení 💌
Reklama