Ať žije královna... a co král?

Zveřejněno: 15.2.2020 v 09:00 Revír: Olšava 1 , Zdroj: Ladislav Pilka

Ať žije královna... a co král?

Je letní sobotní ráno a venku je hezky. Procházím zahradou a přemýšlím. Jet na ryby anebo zůstat, zapnout počítač a psát? Nakonec se rozhoduji pro druhou variantu.

Kapitoly článku

Článek vyšel v zářijovém čísle časopisu Rybářství 2017 + stav pro podzim 2019

Nepříznivá situace

Ještě jednou si vše pečlivě promýšlím a rovnám v hlavě. Vše mám nesčetněkrát ověřené, můj foťák je plný průkazného materiálu. A nepochybuji ani o zkušenostech nejbližších kolegů. V posledních letech se v plné nahotě začíná postupně projevovat negativní vliv vydry říční na rybí populaci. Zvlášť citlivé a bolestivé je to na našich pstruhových revírech, chovných i lovných. A o mnoho lepší to už není ani na navazujících revírech mimopstruhových. Odkud přesně a jakou cestou se k nám vydry dostaly? To se můžeme jen domýšlet. První známky jejich přítomnosti se shodují s obdobím, kdy jsme se od kolegů ze sousedního Luhačovického Zálesí dozvěděli, jaké škody jim vydry působí. V té době se i na našich přilehlých chovných pstruhových potocích znatelně snižuje počet odlovených PO2.

Na lovných pstruhových revírech současně zaznamenáváme ve výkazech nemalý pokles ulovených potočáků. A také u duháka neodpovídají výsledná čísla počtu vysazených ryb. Nevím, zda to byla jen shoda okolností a náhod, ale přibližně v tu samou dobu k nám přicházejí zprávy o výskytu vyder na opačném konci našeho revíru mezi obcemi Veletiny a Míkovice, kde už Olšavu obhospodařuje sousední PS Kunovice. Jsme tedy na začátku, bez jakýchkoli osobních zkušeností s tímto živočišným druhem. A zatím jen mlhavě tušíme, co nás čeká. Na internetu pročítám všechny dostupné informace a taky se osobně setkávám s člověkem pracujícím v oblasti ochrany přírody. V podstatě se od něj dozvídám jako přes kopírák, co jsem si už nastudoval sám. Nemáme stejný názor, ale debata proběhla poklidně. Teprve, když se dotyčného pána ptám, kde všude se vydrám pomáhalo a kde je jeho kolegové vysazovali, vidím, že jsem se dotkl citlivé oblasti. Prý se kolem toho šíří fámy, hodně se nadsazuje a přehání. A že pokud je mu známo, tak nejblíže našemu regionu byly vysazeny vydry někdy kolem roku 2000 na severní Moravě. Kde přesně, jsem se nedozvěděl.

Na vlastní oči

Přesvědčím se sám. Uzpůsobil jsem svůj pracovní program a od konce října až do půli prosince jsem pravidelně procházel a monitoroval všechny naše vody. Denně jsem odchodil a objel desítky kilometrů za jakéhokoliv počasí. A zjistil jsem, že až na jednu lokalitu mají vydry celý náš revír pod kontrolou. Objevil jsem také dvě místa (mokřad u Nivničky a splav mezi Šumicemi a Újezdcem), kde lovily opakovaně. A protože jsem na těchto dvou místech bez výjimky pravidelně ráno začínal a večer své pochůzky i končil, vím jistě, že zde vydry lovily vždy v noci. Na mokřadu to odnesli převážně kapři o hmotnosti 1-2 kg. Na břehu jsem z nich nacházel kromě šupin také hlavy, o které se posléze postaraly lišky. Jednou jsem dokonce našel na břehu vedle rozházených čerstvých kapřích zbytků ležícího mrtvého netknutého kapra. Jediné stopy po vydřích zubech byly mezi prsními plourverni, kde byla hlava částečně oddělena od trupu. Proč vydra jednoho kapra sežrala a druhého jenom zabila (oba asi 1,5 kg), se můžu jen domýšlet. Na šumickém splavu byl vydří jídelníček už daleko pestřejší. Kromě kaprů (i zde jsem nacházel hlavy), zde byly zbytky tloušťů, parem, ostroretek, plotic aj. Bylo toho hodně, co jsem za dva měsíce stopování viděl. Ale to nejpodstatnější bylo zjištění, že se nám na našich vodách rozhodně nepohybují nejvýše dvě vydry, jak se nám někteří snažili namluvit. K přesunům po celém našem rozsáhlém povodí jsem používal auto. Opakovaně jsem nacházel čerstvé zbytky z více než kilogramových ryb současně na místech od sebe vzdálených i 20 km! A k tomu jsem ještě v tu samou dobu dostával po telefonu informace od kolegů z PS Bojkovice, hospodařících na horním toku Olšavy, o souběžném výskytu vyder i na jejich revírech.

Časem a s postupně mizejícími rybami nám začaly přibývat vrásky

Z osmi chovných pstruhových potoků nám zůstaly tři. A to jen díky tomu, že leží odkloněny v horách na slovenské hranici. Jejich vody odvádí Váh a vydry je zatím neobjevily. Odchovaní potočáci PO2 i ti do­koupení z lovných revírů během roku mizí jako pára nad hrncem. A pro příští sezónu z nich zůstává jen mizivé procento. Na Šťávnici, nádherném, nezregulovaném pří­rodním toku, který přitéká od Luhačovic a u Újezdce se stéká s Olšavou, nám zmi­zely téměř veškeré reofilní generační ryby. Ať už tloušť, parma, ostroretka atd. Štiky v délce 40-50 cm, které jsme opakovaně pečlivě rozváželi tůň po tůni, se téměř do jedné příštího roku nedožily. A neradost­ný výčet pokračuje i u jiných druhů ryb. Osobně tuto část našeho revíru znám celé půlstoletí a můj otec, který je ve svých po­malu 80 letech stále aktivním rybářem, ješ­tě o hezký kus déle. Když si vzpomeneme, kolik krásných chvil jsme tady prožili, jak jsme vždy společně procházeli tůň po tůni a se zatajeným dechem pozorovali početná hejna, na tuto vodu až neskutečně velkých ryb, je nám do pláče.

Milovníci přírody a rybáři

A do toho si může člověk k problematice vydry říční na internetu v podkapitole Vý­chova a osvěta přečíst jakési podivné děle­ní na milovníky přírody a rybáře. Nevím, koho bych měl do první skupiny přesně za­řadit. Stejně tak nevím, co všechno udělali pro přírodu, kterou tak milují. Ale zato vím hodně o té skupině druhé. Přímo v naší rodině jsme měli několik rybářských funk­cionářů, mimo jiné i dva hospodáře v or­ganizaci, která v té době obhospodařovala výhradně pstruhové vody. Hodně zblízka jsem sledoval, co všechno dělali ve svém volném čase, často na úkor svých rodin proto, aby dnes naše (hlavně) pstruhové vody nebyly zcela bez ryb. Zároveň ale netvrdím, že za alarmujícím poklesem stavu pstruha obecného stojí pouze vydra. Doslova před očima nám mizí z krajiny voda, je tady na­víc volavka, kormorán.

Přes nezpochybni­telné zlepšení v oblasti kvality vody se ještě stále setkáváme občas s úhynem ryb vlivem místního znečištění. Přesto nelze přehléd­nout, že se populace pstruha obecného za­čala podstatně snižovat právě s rozšířením vydry. Současná situace má navíc ještě je­den neblahý dopad, který bych na lehkou váhu nebral. Kolem sebe vidím, jak lidem, kteří stojí v čele rybářských organizací, ten­to zjevný problém ubírá sil, jak ztrácejí elán do další práce. A nebudeme si nic nalhávat, ani u nás, rybářů, nemáme dostatek nadše­ných srdcařů. Lidí, kteří často pro ostatní obětují daleko více, než je na první pohled zřejmé, než si ostatní umí vůbec předsta­vit. Celý svůj život se pohybuji v té velké a rozmanité rybářské rodině. Vím jistě, že většina z nás si umí vážit všeho, co Matka příroda vytvořila. Kdo jiný by tedy v první řadě měl zvednout svůj hlas a ozvat se, než právě rybáři? Vždyť stejně tak, jako patří do přírody vydra říční, patří tam i pstruh obecný, král horských potoků a bystřin. A stejně tak, a o to jde dnes především, by měli mít oba tvorové stejnou šanci zůstat její součástí i v budoucnu.

Po 3 letech...

V zářijovém čísle časopisu Rybářství 2017 vyšel můj článek, ve kterém jsem se podělil s ostatními o zkušenosti z vod našeho PS po objevení vydry. Popsal jsem v něm několikaletou situaci a doložil ji fotodokumentací až do prosince 2016. Než se článek dočkal otištění, situace se opět změnila k horšímu. V červenci 2017 k nám na inspekci pstruhových revírů přijel Roman Krejčí z MRS Brno a při společných pojížďkách jsme objevili pobytové stopy vyder nejen v lokalitách, kde jsme vydru již dříve zaznamenali, ale nově také v pstruhových revírech na slovenských hranicích. To se následně neblaze projevilo ve výsledcích našeho hospodaření v roce 2018. V tocích, kde jsme v předcházejících letech odchovali a odlovili až 1500 ks PO2 jsme na jaře již zmíněného roku slovili 65 ks… Na našich pstruhových revírech v podstatě skončil dříve běžný samovýtěr pstruha potočního. A obdobná situace pomalu nastává i na mimopstruhových revírech, kde jen díky tomu že každoročně tyto toky osazujeme desetitisíci kusů reofilních druhů ryb (tloušť, ostroretka, podoustev, parma) jsou tyto ještě stále k vidění.

Negativním rysem potravního chování vydry je nejen to, že z ulovených ryb vyžírá obvykle jen určitou část, ale i to, že loví tzv. „pro zábavu“. To máme mnohokrát zdokumentované a neslavný rekord z této oblasti drží 9. duben 2018, kdy jsme společně s hospodářem p. Zdeňkem Mahdalem na březích soutoku Olšavy a Šťávnice nafotili 20 ks vydrou usmrcených ostroretek ve velikosti 40 – 45 cm za jednu noc… A pokud je člověk jen trochu dobrým pozorovatelem přírody, nemůže přehlédnout ani další negativní faktory ve spojení s vydrou. Stačí si jen v jarních měsících udělat procházku k mokřadům a sledovat jakým tempem se z nich vytrácejí žáby, užovky atd. Podobný osud potkal např. také raka v našich pstruhových revírech. A je ještě jeden živočich, kterého bych tu rád jmenoval a na kterého se mě často ptají i nerybáři. Tímto živočichem je ondatra. Dříve naprosto běžná a hojná, dnes již ji v přírodě téměř nepotkáte. 5. října 2019 jsme se zúčastnili sjezdu MRS v Blansku. Setkali jsme se tam se zástupci všech PS našeho svazu. Jejich zkušenosti s uvedenou problematikou je podobná a tam, kde se vydra vyskytla o několik let dříve než u nás ještě horší. Sjezdu se zúčastnil také ministr zemědělství p. Toman, který nám ve své zdravici poděkoval za starost o naše rybářské revíry a slíbil, že nás podpoří v nelehkém boji s rybožravými predátory.

V Uherském Brodě 7. 11. 2019

Ladislav Pilka

Autor je referent pro čistotu vod a výsadbu ryb PS Uherský Brod.

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 4x:

Komentáře k článku

Ať žije královna... a co král? 4.3.2020 v 14:59 #5
MIra Holasice, 17/888
offline
uz ok - tema spojeno s clankem, takze muze takto zustat.
Ať žije královna... a co král? 4.3.2020 v 14:56 #4
Sunet Praha, 1/3
offline
Rád bych se podělil s jednou velice zajímavou informaci, která se vyskytla v článku. Jedná se o vysazování vyder na Severní Moravu. Podle všeho, nikdo z krajského odboru životního prostředí nevydal žádné povolení k vysazování vyder do volné přírody. Bylo-li tak učiněno, jednalo se o nelegální akt přímo v rozporu se zákony o ochraně životního prostředí. Zde je výtah z korespondence mezi krajem a MO:

"Na základě naší intervence ve věci umělého vysazování vydry říční na našich tocích, jsme byli na základě jednání s krajským úřadem ujištění o tom, že jakékoliv vysazování těchto jedinců musí být schváleno odborem životního prostředí krajského úřadu, a ten k dnešnímu dni žádné takovéto povolení nevydal. V případě, že tedy budete svědky takovéhoto nelegálního vysazování, prosím pořiďte o tom záznam (foto, video), a ihned kontaktujte Policii ČR a příslušnou MO."
Ať žije královna... a co král? 4.3.2020 v 14:37 #1
MIra Holasice, 17/888
offline
mel jsi to dat jako komentar k clanku.
takze odkazuju na clanek:
https://www.vranka.c.../detail/novinky/2088
Reklama