S krupicí na krupici

Zveřejněno: 20.12.2020 v 11:45 , Autor: Vaclav Urban Revír: Labe 21 A - tůně a nádrže , 650 Kč od 11 čtenářů

S krupicí na krupici

Pokus o domácí nástrahu na kapry a pokažený recept. Vadilo to však rybám ?

Kapitoly článku

Tak co to bude tentokrát

Pohrával jsem si s tou myšlenkou už delší dobu. Vždy, když byl čas, tak jsem se pro jistotu na ten návod ještě jednou podíval a řekl si, že to asi fakt bude snadné. Že možná tentokrát nebude kuchyň vypadat, jako po výbuchu a celou přípravu na výpravu zvládnu poměrně rychle. Inu, pořídil jsem, co bylo třeba a tentokrát se vyvaroval svým dalším doplňkům, kterými se někdy snažím své nástrahy obohatit, nebo také pěkně pokazit. Tu přidej to, tam přidej tohle a není to už nějak moc prokombinované? Ještě před samotnou přípravou mě napadaly nespočetné kombinace, posilovače, doplňky do směsi, barva nástrahy, příchutě, ale nakonec jsem se rozhodl udělat klasiku, kterou jsem viděl v návodu.

 

Vždy, když si vybírám revír, nebo ho jenom navštívím, procházím si ho a jsem na obhlídce, tak přemýšlím, co zdejším rybám asi tak chutná. Není moc příležitostí jít jen tak na procházku bez výbavy, tak se mnohdy lopotím s celým arzenálem. Co ryby hledají na dně, co tak tady může být za přirozenou potravu a čím se krmí. Co padá ze stromů, kde je převislý břeh, kde asi tak hloubka a mělčina a kde je nějaký pohyb vody. Od kolegů z vranky jsem se toho hodně přiučil a začal praktikovat i na výpravách, nebo jejich přípravách. Není to snadný úkol, ale leckterý rybář mě určitě dá za pravdu, že prvotní obhlídka revíru je důležitou součástí strategie lovu. Jenom se zastav, a chvilku pozoruj. Jdi dál a přemýšlej, co jsi viděl.

Snažím se vždy jít k vodě s nějakou strategií. Využít a použít něco, co si myslím, že bude fungovat. Najít místo, na kterém budu lovit a kterému budu věřit. Není to moc o montážích, ale spíše o nástrahách a návnadách. Jasné je, že nemůžu na revíru strávit 48 hodin, abych ho celou dobu pozoroval a dokázal z toho vyvodit něco, co můj úspěch ještě třeba zvýší, ale několikrát jsem byl překvapen, jak první průzkum může být důležitý a může se významně podílet na četnosti záběrů od ryb. Někdy je to ovšem limitované samotnými návštěvníky rybáři, kdy na vás prostě žádné jiné volné místo nezbyde. To pak vaše naděje je vysoce pod bodem prvotního nadšení, ale tak už to někdy bývá. I když není pravidlem, že poslední volné místo je to nejhorší. To jsou chvíle, kdy je dobré alespoň prohodit pár slov a pokusit se nenápadně vyzvědět nějaké poznatky z místního revíru.

Ten den přišla volba na jednu labskou tůň. Už dlouho jsem po ní pokukoval, jelikož jsem měl z minulého roku docela pěkné úspěchy na tůni vedlejší, na druhém břehu Labe. Byť jsem ji navštívil jenom dvakrát, tak jsem vždy krásně zachytal perlíny, karasy a také sumečky. Na vláčení vercajku v rozpáleném květnovém dni, vzpomínám do dnes. A na hejna ovádů a komárů nikdy nezapomenu. A v tom jsem si řekl, že je to právě to místo, na kterém ověřím již dlouho plánovaný recept. V ten okamžik jsem si tipnul místo pouze díky informacím z řádu a pár fotkám z map a panorama funkce. Líbilo se mi to a tomu místu jsem propad.

Na tom nic není

Že na tom nic není, mě bylo jasné od začátku. Však také zkušenější rybáři to mají, jak se říká "v paži", a hravě si s tím poradí. Jenže já, do té doby zvyklý tak napařit rohlík, povařit konopné semínko, nebo obalit uvařená kolínka ve strouhance, nebo vanilkovém pudingu, jsem byl přesvědčen, že  to zvládnu stejně bravurně a s noblesou tak, jako kolegové daleko zkušenější. Nebylo tomu tak :-)

A dal jsem se do toho. To, že jsem udělal chybu už na začátku, jsem bohužel zjistil až na konci celého procesu přípravy. Připravím mléko a uvedu do mírného varu. Potom trošku vanilkové esence a barviva. Vhledem k tomu, že již byl říjen, volil jsem kombinaci červené a černé barvy, kterou jsem postupně míchal, až z toho vznikla barva tak trošku fialovo-hnědá. No posuďte sami. Na úspěch to možná vliv mělo, ale to přesně nedokážu říct, jelikož jsem nástrahu zkoušel jenom jeden jediný den. Míchám směs a dochází na okamžik, kdy se začíná sypat krupička do mírně bublajícího mléka.  Sypu, sypu dál, ještě trošku tam nasypu, ale..... Koukám na něco, co se vůbec nepodobá tomu, co jsem viděl v návodu. Krupice se nevaří, protože se vůbec vařit nemůže a vlastně se připéká v rendlíku. Ještě nepanikařím, ale je mi jasné, že je tam málo mléka. Krupice vše nasála a mléko zmizelo. Dolévám další 3 dcl. Málo! Počkej, když to takto naředíš, musíš dodat i esenci a barvu. No a míchej sakra! V hrnci do 10 minut mizí vše, co mám na stole a o čem si myslím, že bude sloužit jako další zásoba na moje úžasné krupicové pelety, o kterých jsem tolik snil. Velký omyl. Tohle fiasko ani nefotím a jediné, co mi běží v hlavě je, jak to všechno uklidím.

Ty blbče! No jasně, že jsi to pomotal! Poměry tekutých a pevných složek, přece nejde měřit jedním malým hrníčkem! Něco jiného je mililitr a něco jiného gram!!! Směju se a současně vztekám, protože vím, že budu muset nejen uklízet ten svinčík, ale další hodinu dávat to "něco" dohromady, aby se to alespoň podobalo něčemu, z čeho se dá udělat nástraha, na kterou jsem tak sázel. Dobře, nevadí, už to musím dotáhnout a hnětu a hnětu a všechny zbytky krupice zapracovávám do obrovské hmoty na lince. Uff, už to skoro nelepí, tak snad už máme napůl hotovo a budu moci to nějak dál použít.

Má to trošku jinou barvu, než jsem chtěl, což neshledávám jako zásadní problém. Jasně však vidím, že krupice prostě není uvařená a že se vlastně o žádný hotový produkt nejedná. Rozhodně ne takový, který jsem viděl v návodu. Je to spíše surové těsto. Hmm. To jsi teda zase zpackal, patlale... Avšak i v návodu byla následná úprava napařením. Tak proč to nezkusit. Beru napařovák, ohřívám vodu v dalším kastrolu a už to jede. Už si říkám, že to vlastně snad ve finále nebude takový průšvih. Teď už je to jenom o tom odhadnout, jak dlouho to nechat napařovat. Nebojím se 10-15 minut, když krájím z toho "něčeho" 15-20mm válce. U těch menších méně. 

 Paříme až na krupici

Místo malého kousku těsta k vyválení mám v misce cca kilo krupicového polotovaru a je mi jasné, že u linky strávím daleko více času, než jsem původně plánoval. No, nevadí. Už to dodělám. A válím, napařuji, válím a napařuji. Spařené "pelety" házím hned na utěrku, ale později zjišťuji, že je lepší je hodit hned do pudingu, nebo granulovaného česneku. Utěrka poměrně rychle nasaje vodu a z peletek se rychle ztrácí požadovaný šlem, který pomůže nasát práškové aroma a také docela rychle povrch tuhne a stává se nepropustným. Postupně si takto připravím několik druhů. Vanilkové, citronové a česnekové. Později dostanu nápad, že bych mohl peletky napařit ve vodě s esencí a také tak činím. Dvě-tři kapky ananasové esence mizí pod knedlíkovým napařovačem. Potom opět vanilka a citron. V bytě to voní jak v Ománu :-)

Pokračuji dále, ale stále vidím tu hromadu těsta před sebou v misce. Hotové pelety pomalu chladnou a ze zbytku dělám zakrmovací partikl. Ten jenom napařím a nechám vychladnout na talíři. Kousek si nechám jen tak na případnou obalovačku, kterou stejně nakonec nepoužiji. Je 23:00 hodin. Moje původní odhady na dobu přípravy se výrazně změnily vlivem fatálních chyb, kterých jsem se dopustil na začátku procesu, ale nevadí. I tak se budu snažit být už minimálně v 5 hodin na revíru, připraven a vyzbrojen svou skvělou nástrahou. Není to úplně ono, ale věřím tomu. Mám pocit, že jsem totálně na krupici a v noci prostě nevstanu. Těch pár Hostivarů 11 polotmavých u přípravy, už raději ani nepočítám, ale více jak 5 jich asi nebylo :-). Nástrahu ještě rychle otestuji v čiré vodě. Chci vidět prvotní efekt. Líbí se mi to. Tu krupici a zpackaný začátek nemůžu z hlavy dostat ještě hodně dlouho.

Jedu na revír

Celkem se daří. Ale to je vždy tak, když chci být někde brzo, a není to jenom revír. Moc toho nenaspím, i když mě nic netlačí. Je noc z pátka na sobotu a vlastně se nic neděje. Na 3-4 hodiny, prostě pořádně nezaberu. Mám to tak skoro vždycky. Vstávám ve tři z postele a jdu se připravit. Stejně se zmátořím tak kolem čtvrté a něco po půl jsem schopný vyjet. Rychle věci do auta a vyrážím na revír. Příjezd ještě za tmy. Cestu znám, byl jsem tady za světla a moc dobře vím, kde parkovat a kam jít. Pruty mám již navázané z minulého týdne. Ten nebyl moc úspěšný, jako většinou všechny mé první vycházky na nové revíry, ale věřím stejnému místu a pomalu se k němu blížím. Čelovka má nové baterky, tak by mohla něco vydržet.

Na první prut nastražím klasiku. Rohlíkáček s umělou kukuřicí. Volím kombinaci klasického rohlíku a halibut. Namočím do scopex dipu Caperlan a obalím v čerstvě otevřeném vanilkovém pudingu. Puding vanilka mi stejně nějak šlapal prakticky celý rok a to jsem zkoušel i jahodový v různých obdobích roku. Ta vanilka je nějaká magická, přitahuje cenjy, karasy a někdy i kapry. Na druhý prut dávám svůj výtvor. Peletu v česnekovém prášku. Předtím ještě připravím nějaké krmení. Směs Trapper big carp a pár celých kukuřiček z plechovky. Doplním tam lezce tmavého krmení z Dekáče. Mám sebou ještě method krmeni Jet Fish Red halibut, kdybych náhodou byl líný v té zimě míchat klasiku s vodou. Na ten krmelec od Haldorada se to snad v klidu použít dá :-)

Pomalu se rozednívá a na žádný prut nepřišel záběr. Jsou to již dvě hodiny a to jsem ještě za tmy prakem nastřílel dvě hrstě peletek z krupice.

Obrysy revíru a mě známá zákoutí vidím už skoro jako ve dne. Je čas vyměnit nálož. Za poslední vycházku v říjnu se kaprům brzy ráno také moc nechtělo. Spoléhám na dopoledne. A navíc jsem zvědavý, jak vypadá krupicová peleta na pravém prutu. Výborně! Kupovidu ještě celá a ještě docela voní a moc se nerozpadá. Povrch je stále pěkně mazlavý a mohl by uvolňovat drobné částečky. Skoro si říkám, že by se to hodilo více na řeku, než na stoják. Ale bohužel jsem dneska zde :-)

Přehazuji a na levý prut dávám opět rohlíkáč ve vanilce. Pravému, po těch pár hodinách moc nevěřím, a tak nastražím tentokrát citronovou peletku s ananasem. Čekám. Světlo pomalu začíná zaplavovat revír. Nemrzne, ale teplo není. Nalévám kávu z termosky a ukusuji jeden suchý rohlíček, kterých mám více, protože mám v plánu z nich kleštičkami nacvakat nástrahu, kdyby krupičkové peletky zklamaly. Musím být trpělivý. Prakem střílím další mikro dávku peletek a pak to pomalu přichází.

Swinger hlásí záběr, ale pak zase padá na svojí pozici (s tím jsem se setkal hlavně při lovu Amurů, kdy se po chvilce dostavila neskutečná jízda). Proto ani nereaguji a čekám dál. Nic dalšího však již pípáky nehlásí. Je už jedenáct dopoledne. Druhý prut s peletou také mlčí. Za hodinu se opakuje to samé. Píšu si s kolegy na vrance a radí mi, abych při padáku swingeru zasekl. Ne, prostě to nestihnu. Tak čekám dál. Na levý prut přišel pěkný záběr a venku je po chvilce docela pěkný kapřík, tak padesát čísel. No, ale co peletka? Tenhle přišel na rohlíkové a k tomu jeden z kleští vycvaknutý. Vůni čerstvého pečiva kapřík neodolal. Dobře, nechám jeden prut pelety a druhý budu mrskat tyhle kombinace rohlíkáče a rohlíku.

A pak mi to dojde. Říká se, a možná je to fakt pravda, že na menších revírech ryby stále jezdí dokola podél břehů a občas někam uhnou. Neměním směr nahazování, ale vzhledem k tomu, že už jsou najednou 3 hodiny odpoledne, a já mám jednu rybu, tak počítám, že z krmítka je tam všude okolo už poměrně dost návnady. Začínám nahazovat mírně mimo tento flek a do krmelce dávám méně obsahu. Tuto strategii provádím na levém prutu. Pravým to házím, kde se mi zrovna zlíbí, ale okruh je stále kolem 5 metrů, možná méně. V průběhu odpoledne jsem naprosto v pohodě a prostě čekám na záběr. Aby ne, když mám pod háčky poměrně velkou peletu a dva rohlíkáče s umělou kukuřicí.

Dávám si druhou kávu, sním svačinu a vykrojím si jablko. Česneková peleta opět neudělala nic za asi 3 hodiny. Vanilka měla nějaký záběry, ale nic jsem nesekl. Citron-Ananas jsem zkusil nahodit jenom jednou. Má důvěra je podlomená, ale říkám si, že musím vydržet a na jednom prutu to musím zkusit až do konce. Oblíbil jsem si k těmto typům nástrah ještě napíchnout jednu umělou kukuřici. Je pěkně barevná, a když to všechno naláduji do dipu, tak je to zajímavé a možná i voňavé pokušení. Tak to dám i k peletám. Barvu volím žlutou a bílou a střídám dle potřeby přehození nástrahy. A i když je zde již podstatně méně stulíku, než v létě, dávám návazec raději z pletenky a klasický 0,3 kmen ze silonu. 

Odpoledne se krátí velmi rychle. Taktiku neměním a cca po 2 hodinách přehazuji prut s rohlíkáčem. Prut s peletkou nechávám déle a malou dávku krmení a pelet dopravuji na místo prakem. Kyblík je již skoro prázdný. Pak se začne stmívat a to je přesně ten okamžik, kdy přehodím jakoby naposledy, a spíš tomu dávám šanci, než bych aktivně něco řešil. Je to ta chvíle, kdy si řeknu, že v určitou dobu končím lov a pruty tam nechávám máchat už bez dalších akcí. Pomalu balím roztahané věci.

Je tam!

Už nevím, kolik bylo přesně hodin. Byl již listopad. Byla však již tma a v tom se ohlásí poměrně razantní záběr. Pípá to, furt to pípá! Ryba jede. Nevím kam a jakým směrem, ale musím rychle reagovat. Jsem sice na malém revíru, ale sebemenší chyba může znamenat její ztrátu. Stulíky, podemleté břehy a kořeny můžou rybě pomoci uprchnout, schovat se a přeříznout vlasec. Tak konečně jsem se dočkal, říkám si. Záběr přišel na prut s peletou a jednou umělou kukuřicí. Souboj netrvá dlouho a v podběráku končí krásný lysec. Odhadem tak kolem 50-55 cm. Mám neuvěřitelnou radost, že alespoň jedna ryba ze zdejší osádky neodolala mé nástraze, při jejíž přípravě jsem se tak zapotil. Tak přece, tak přece to přislo. Čekal jsem na to celý dlouhý den. Ryba jde zpátky do tůně a já si ještě prohlížím nástrahu po kapřím útoku. Vlas ji trošku nařízl, ale pevnost jí zůstala. Rozlousknu ji jako ořech. Ptám se sám sebe, jestli měla hlavní úspěch peletka, nebo umělá kukuřice. O peletě nepochybuji :-)

Ještě chvilku přemýšlím o krupičce a krupicových peletách. Vracím se k přípravě a porovnávám můj finální produkt s tím, co jsem viděl v návodu. Dokonalé to určitě není, ale už mě zase napadá vylepšení na nějakou další výpravu. Ty si nedáš pokoj, viď?  Neumíš to udělat pořádně ani podle návodu a už si zase budeš vymýšlet zlepšováky :-)

Věřím, že kdybych byl déle, možná by přišel ještě další záběr. Možná na flecích bude krmení ještě dost a ryby začali jezdit až později k večeru. Nevím, musím již jet. Zkusím to zase příště na nějakém dalším revíru.

Tak zase někdy příště

Na ramena hodím obal s pruty, do jedné ruky kyblík a do druhé tašku s nástrahami. Vydávám se směrem k autu. Nevidím tu už žádné rybáře. Ani jedna káča s plotičkou na háku, už na hladině nesvítí. Cestou domů přemýšlím o dalších nástrahách, které se prostě jen tak dají uvařit, nebo vyrobit doma z běžně dostupných surovin. Vždyť na tom nic není. Je to téma, které mě láká a jsem rozhodnutý v něm někdy pokračovat a opět něco dalšího "domácího" připravit. Má to svoje kouzlo a nemá to chybu chytit rybu na vlastnoručně vyrobenou nástrahu!

Kapitoly článku

Nahlásit chybu v článku, Hodnocení článku 5x:

Komentáře k článku

S krupicí na krupici 24.12.2020 v 11:11 #17
Sbirulino Brno-Brno Město, 1/1305
offline
Ivar> ..kdybych to tušil, tyglík bych domaloval😀pravda, nevděčníci nevděční.. Ježíšek to má vše zapsaný,neboj,pod stromečkem budou mít pusto😟
S krupicí na krupici 24.12.2020 v 10:43 #16
Ivar Brno-Brno Město, 0/730
offline
Sbirulino>Pěknej obrázek a pravdivej 😀 ještě však měl mít Mikeš v tlapce ten kouzelný měšec, který slouží na projevení díků klukům za perfektní články,no třeba to ještě přijde 😁 teď je atrakce kuchařská 😁👍
S krupicí na krupici 23.12.2020 v 17:46 #15
Sbirulino Brno-Brno Město, 1/1305
offline
Caperplann> .. už se taky nemůže dočkat 😁
S krupicí na krupici 22.12.2020 v 17:05 #14
Sikora Orlová (Město), 3/31
offline
Super. Podívám se na to 🙂 děkuju 🙂
S krupicí na krupici 22.12.2020 v 09:58 #13
Sbirulino Brno-Brno Město, 1/1305
offline
Sikora> ..na googlu si zadej :m.chytamekapra.webnode.cz Těsta na ryby...je to hodně inspirační na příští sezonu😉bude nás víc "laborantů"samo-domo pokusů,i mě to oslovilo 😁
S krupicí na krupici 22.12.2020 v 05:06 #12
Free Merklín, 3/61
online
Skvělý článek, fakt jsem se pobavil👏. Někdy to mám podobně, hlavně v té kuchyni🤣🤣
S krupicí na krupici 21.12.2020 v 19:57 #11
Caperplann Praha, 2/970
offline
Sikora> 😀 to budu varit az na jare, ale zakladem bude klasicky bramborovy testo.
S krupicí na krupici 21.12.2020 v 19:22 #10
sepik Třeboň I, 0/87
offline
Super čtení👏👏👏
S krupicí na krupici 21.12.2020 v 18:18 #9
Sikora Orlová (Město), 3/31
offline
Zdravíčko. Článek parádní. A mohl bych poprosit nějaké mlsky z těch brambor pro ryby? Byl bych moc vděčný. Taky uvažuju nad nějakou tvorbou přes zimu 🙂
S krupicí na krupici 21.12.2020 v 15:56 #8
Duhan Hostomice, 1/446
offline
Caperplann> zase super čtení Vašku, moooc vám to jde 👍👍👍
Reklama